thumb|Společný hrob manželů Sidy a Josefa Volfových na Staroměstském hřbitově v Náchodě. Sidonie Volfová-Vlková známá jako Sida, rozená Šrůtková (15. září 1882 Náchod - 14. listopadu 1961 Trutnov) byla česká cestovatelka, učitelka, vlastivědná autorka a spisovatelka, která se aktivně podílela na veřejném a kulturním životě Náchoda a jeho okolí. Jejím bratrem byl malíř Václav Šrůtek a synovcem malíř Václav Alois Šrůtek.
Život Narodila se v roce 1882 v Náchodě do rodiny známého náchodského rodu Šrůtků. Jejím otcem byl Václav Šrůtek, majitel vinárny, radní a bratr královohradeckého kanovníka Josefa Antonína Šrůtka. O literaturu se začala zajímat již v dospívání, především o díla Boženy Němcové, Karolíny Světlé, Elišky Krásnohorské, Věnceslavy Lužické či Boženy Kunětické. Nejvíce ji ovlivnilo osobní setkání s Aloisem Jiráskem. To později popsala ve svém díle, v němž vzácné osobní vzpomínky na spisovatele zpracovala ve dvou různých podobách. Po studiu na gymnáziu v Náchodě odešla na Učitelský ústav Minerva do Prahy, kde se stala profesorkou.
V tomto období, s podporou své matky, podnikla studijní cesty po Evropě i Severní Americe. Navštívila národní parky Spojených států, indiánské rezervace a v Paříži se věnovala studiu dějin umění a designu. Po vzniku Československa roku 1918 se začala politicky angažovat, přičemž se stala první poslankyní v Kramářově Československé národní demokracii za Královéhradecký kraj.
Provdala se za Josefa Volfa, profesora náchodského gymnázia, který na italské frontě během první světové války utrpěl dvojnásobný průstřel plic, který se proměnil ve vleklou nemoc na kterou v roce 1924 ve věku 44 let zemřel. Sida, přestože byla velmi přitažlivá, inteligentní a společenská žena, se již nikdy nevdala. Po jeho smrti se aktivně zapojila do náchodského veřejného života.
Roku 1933 vydala knihu Město pod horami, v níž zaznamenala své vzpomínky na dětství a mládí prožité v Náchodě. V roce 1933 vycestovala do Sovětském svazu, kde se v důsledku hladomoru, setkala i s kanibalismem. V roce 1936 procestovala Afriku. Po návratu přispívala do Náchodských listů a věnovala se národopisné práci. Kromě toho byla spoluzakladatelkou divadelních přehlídek Jiráskův Hronov a lektorsky spolupracovala s rodákem a začínajícím spisovatelem Josefem Škvoreckým. Uskutečnila mnoho přednášek po celé republice, během nichž popisovala život na západě i na východě, což se jí po únoru 1948 stalo osudným. I když byla členkou Svazu spisovatelů, byla ji zakázaná veškerá publikační činnost i přednášky. Rovněž ji byla vytýkaná její politická činnost v období První republiky. Do konce života již nemohla publikovat ani se angažovat v kulturním životě Náchodska; psala pouze anonymně krátké novinové články do Náchodských listů.
Zemřela 14. listopadu 1961 v Trutnově. Oznamovací parte a její veřejný pohřeb byl v Náchodě zakázán. Pohřbena je spolu se svým manželem na Staroměstském hřbitově v Náchodě.
Její poznámky a diapositivy z cest Evropou, Amerikou a Afrikou byly darovány Náprstkovu muzeu asijských, afrických a amerických kultur.
Odkazy Poznámky
Reference
Externí odkazy
Kategorie:České spisovatelky 20. století Kategorie:České pedagožky Kategorie:České cestovatelky Kategorie:České publicistky Kategorie:Členové Československé národní demokracie Kategorie:Poslanci československého Národního shromáždění Kategorie:Umělci z Náchoda Kategorie:Narození 15. září Kategorie:Narození v roce 1882 Kategorie:Narození v Náchodě Kategorie:Úmrtí 14. listopadu Kategorie:Úmrtí v roce 1961 Kategorie:Úmrtí v Trutnově Kategorie:Pohřbení na Městském hřbitově v Náchodě Kategorie:Ženy