Jaun () je obec v okrese Gruyère v kantonu Fribourg ve Švýcarsku. Žije zde obyvatel.
Geografie náhled|vlevo|Gastlosen Obec Jaun leží vzdušnou čarou 17 kilometrů východně od okresního města Bulle v nadmořské výšce 1015 metrů, což z ní činí nejvýše položenou obec v kantonu Fribourg. Rozlohou je Jaun čtvrtou největší obcí kantonu. Obec leží v horní části údolí Jauntal () západně od průsmyku Jaunpass, mírně vyvýšená na severním břehu potoka Jaunbach, ve Fribourských Alpách mezi Chörblispitzem na severu a Gastlosenem na jihu.
Území obce o rozloze 55,2 km² pokrývá část Fribourských Alp po obou stranách údolí Jauntal. Centrální část území protíná od východu k západu řeka Jaunbach (na horním toku známá také jako Jäunli). Údolí je převážně ploché a široké 200 až 500 m, pouze v úzkém úseku Kappelboden se svahy po obou stranách potoka prudce zvedají. V obci Jaun vyvěrá krasový pramen, jehož voda se po kaskádě vlévá do Jaunbachu. Jižně od potoka Jaunbach zahrnuje oblast údolí potoků Sattelbach a Klein Montbach a východní okraj údolí Ruisseau du Gros Mont s horou Hochmatt (2152 m n. m.). Jižní hranice vede přes vápencové vrcholy Wandfluh (2133 m n. m.), Sattelspitzen (2123 m n. m.) a Gastlosen (1996 m n. m.).
Na východě území obce nesahá až k rozvodí na průsmyku Jaunpass, hranice probíhá po západním svahu Bäderhornu. Na sever od údolí Jaunu zasahuje území obce na horský hřeben s Vanils des Raveires, Maischüpfenspitz (francouzsky Vanil d’'Arpille nebo Petit Brun, 2085 m n. m.), Schopfenspitz (francouzsky Gros Brun, 2104 m n. m.), Chörblispitz (2102 m n. m.) a Schafberg, kde se nachází nejvyšší bod obce Jaun s nadmořskou výškou 2223 m n. m. Na sever od údolí Jaunu se území obce rozprostírá na severovýchodě, kde se nachází horský hřeben s Vanils des Raveires a Maischüpfenspitz. Mezi Chörblispitzem a Schafbergem se nachází průsmyk Euschelspass (1567 m n. m.). Malá část obce leží severně od tohoto průsmyku v povodí jezera Schwarzsee. K obci Jaun patří také východní část jezera Schwarzsee, několik domů nad Gypserou, Riggisalp a jihozápadní část Kaisereggu. V roce 1997 byla 2 % území obce pokryta zastavěnou plochou, 38 % lesy a lesními porosty, 42 % zemědělstvím a asi 18 % neproduktivní půdou.
K obci Jaun patří osady Im Fang (francouzsky La Villette, 922 m n. m.) na soutoku Kleine Montbach a Jaunbachu, Zur Eich (943 m n. m.) západně od obce, Kappelboden (1020 m n. m.), Oberbach (1025 m n. m.) a Weibelsried (1050 m n. m.) v údolí Jaun východně od obce a četné jednotlivé statky a horské chaty. Sousedními obcemi Jaunu jsou Val-de-Charmey a Plaffeien v kantonu Fribourg a Saanen a Boltigen v kantonu Bern.
Historie náhled|vpravo|Starý kostel v Jaunu Některé stopy ukazují na osídlení v údolí Jaun již v mezolitu. Německý název Jaun je poprvé zmíněn v roce 1397 ve větě die herschafft von Youne; připisuje se keltskému názvu řeky *Jagonia, což znamená „chlad“. Francouzské jméno Bellegarde („krásný výhled“) – je naopak typickým místním jménem (honosným názvem) středověku; poprvé se v listinách objevuje v roce 1228 ve starofrancouzsko-provensálském pravopisuBalavarda.
Vzhledem k tomu, že horní část údolí Jauntal byla ve 12. století osídlena ze Simmentalu, je obec dnes německy mluvící. Ve středověku patřil Jaun k panství Corbières, ale v roce 1249, kdy bylo panství rozděleno mezi tři bratry, se stal sídlem vedlejší linie pánů z Corbières. Již dříve existující hrad Bellavuarda byl proto rozšířen. V roce 1285 přešlo panství Corbières-Jaun pod svrchovanost savojských hrabat. Hrad byl zničen v roce 1407 vpádem vojsk ze Saanenlandu a Simmentalu.
V roce 1475 uzavřel Jaun smlouvu o hradních právech s Fribourgem. Panství, které bylo v té době pod ochranou hrabství Gruyères, přešlo v roce 1504 na Fribourg. Na počátku 16. století vymřela vedlejší linie pánů z Corbières-Jaun. Od roku 1504 do roku 1798 byl Jaun fribourským hofmistrovstvím. V roce 1555 bylo území kolem osady Abländschen postoupeno Bernu. V roce 1711 byla při požáru vesnice poškozena řada domů. Po pádu Staré švýcarské konfederace (1798) se obec stala nejprve provizorně a od roku 1848 pak definitivně součástí okresu Gruyères. Až do roku 1870, kdy byla otevřena nová silnice v soutěsce Jaunbach nad městem Broc, byl Jaun hospodářsky orientován spíše na Simmental než na region Gruyère. Od roku 1954 byly na jižních svazích Schopfenspitzu a Chörblispitzu instalovány četné lavinové zábrany. V minulosti se totiž laviny často dostávaly až na dno údolí a při různých příležitostech ničily domy.
Od roku 2020 je obec součástí přírodního parku Gruyère Pays-d’Enhaut.
Obyvatelstvo náhled|vpravo|Nový kostel Vývoj počtu obyvatel Rok 1850 1880 1900 1910 1920 1930 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010 Počet obyvatel 547 877 825 802 854 751 851 828 689 685 698 694 686 89,5 % obyvatel hovoří německy, 9,8 % francouzsky a 0,3 % srbochorvatsky (stav v roce 2000). Jaun je tak jedinou německy mluvící obcí v okrese Gruyère. Jazyková hranice prochází údolím Jaunu západně od vesnice Im Fang. V roce 1880 žilo v Jaunu celkem 877 obyvatel a v roce 1900 825 obyvatel. V průběhu 20. století počet obyvatel dlouho kolísal mezi 750 a 850, ale v 60. letech 20. století výrazně poklesl. Od té doby zůstává počet obyvatel poměrně stabilní.
Hospodářství náhled|vpravo|Vodopád v Jaunu Až do druhé poloviny 20. století byla vesnice Jaun charakteristická především zemědělstvím. Od 16. století byl v blízkosti Jaunu v provozu mlýn. Když se zemědělství v údolí Jaun přestalo vyplácet, bylo v 19. století opuštěno. V 19. století se v obci těžilo také uhlí a solanka. V letech 1912 až 1932 se v Jaunu každoročně konaly automobilové a motocyklové závody.
Chov dobytka a mlékárenství hrají i dnes důležitou roli ve struktuře zaměstnanosti obyvatelstva; v Jaunu se vyrábí také sýr Gruyère, který se vyrábí ze syrového mléka s chráněným označením původu (AOC). Další pracovní místa jsou k dispozici v místních malých podnicích (zpracování dřeva) a v sektoru služeb. V obci se nachází soukromá elektrárna, která využívá vodní sílu řeky. Od 60. let 20. století, kdy se Jaun vyvinul v rekreační středisko s letní a zimní turistikou, se na potřeby turistů orientují i místní živnosti. Na severním svahu Gastlosenu jsou v zimě v provozu tři lyžařské vleky a čtyřsedačková lanovka, které zpřístupňují celkem asi 25 kilometrů sjezdovek. Nová sáňkařská dráha z Bärghusu na Musersbergli vedle horní stanice sedačkové lanovky je s délkou 6 km jednou z nejdelších v regionu. V letních měsících lze podnikat rozsáhlé pěší túry po okolních alpských pastvinách a horských vrcholech.
Doprava Obec má dobré dopravní spojení. Leží na hlavní silnici z Bulle přes průsmyk Jaunpass do Boltigenu. Protože silnice byla v minulosti často zasypávána lavinami, byla částečně přeložena do galerie. Obec je napojena na síť veřejné dopravy autobusovými linkami společnosti Transports publics fribourgeois, které jezdí z Bulle do Boltigenu a z Fribourgu přes La Roche do Jaunu.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Obce v kantonu Fribourg