Bělgorodská oblast ( [b’jelgarodskaja oblasť]) je oblast a federální subjekt Ruské federace. Oblast leží v Centrálním federálním okruhu na západě Ruska na hranici s Ukrajinou. Hlavním městem je Bělgorod. Na ploše 27 100 km² zde žije 1 513 000 obyvatel, z toho 66 % ve městech. Oblast má na ruské poměry relativně vysokou hustotu zalidnění – 55,8 osob/km².
Oblast je významným zemědělským územím; jsou zde také zásoby železné rudy. Prochází tudy hlavní železniční a silniční tah Moskva – Charkov – Krym.
Dějiny Původní staroruská sídla na území dnešní Bělgorodské oblasti byly v 13. století vypleněny Tatary. V 17. století vedla územím oblasti obranná bělgorodská linie na jižních hranicích ruského carství proti Krymským Tatarům (systém pevností a záseků od řeky Vorskly při Ochtyrce až po dnešní Mičurinsk). Obyvatelstvo se většinou skládalo z bývalých nevolníků, kteří utekli od feudálního útlaku, a z kozáků. V hospodářství převládalo rolnictvo a řemeslná výroba.
Správní obvod s centrem v Bělgorodu existoval v 18. století jako podstatně větší Bělgorodská gubernie Ruského impéria (1727–1779). Po brestlitevském míru území této oblasti připadlo Ukrajinskému státu. Bělgorodská oblast vznikla při administrativní reformě Sovětského svazu v roce 1954 vyčleněním rajónů Kurské a Voroněžské oblasti.
V průběhu rusko-ukrajinské války byla Bělgorodská oblast jednou z těch, odkud vpadly v únoru 2022 na Ukrajinu ruské invazní jednotky. Naopak v květnu 2023 se sama stala cílem omezeného pozemního útoku, když z ukrajinského území zaútočily údajné ruské opoziční partyzánské jednotky směrem na Grajvoron. Operace se účastnili také polští dobrovolníci. Nejostřejší boje proběhly kolem města Šebekino.
Dne 12. srpna 2024 se ruské úřady kvůli aktivitám ukrajinské armády v Kurské oblasti rozhodly evakuovat příhraniční oblasti Bělgorodské oblasti, které sousedí s Ukrajinou.
Oblastní symboly Vlajka
Vlajka Bělgorodské oblasti je tvořena listem o poměru stran 2:3 rozdělený modrým, přímým křížem na bílé, zelené, červené a černé pole. V prvním, bílém poli je umístěn znak oblasti. Ramena jsou široká 1/11 šířky listu, znak je vysoký 1/3 šířky listu.Vlajka Bělgorodské oblasti na Flags of the World
Geografie Oblast sousedí s Kurskou oblastí na severu, s Voroněžskou na východě, na západě a jihu pak se Sumskou, Charkovskou a Luhanskou oblastí Ukrajiny. Povrch tvoří mírná pahorkatina (Středoruská vysočina) se střední nadmořskou výškou okolo 200 m, nejvyšší bod má 277 m. Největšími řekami jsou Severní Doněc a do něj se vlévající Oskol v povodí Donu; do Dněpru se naopak vlévá řeka Vorskla a Psel. Je zde úrodná černozem.
Národnostní složení Rusové 1 404 000 (93 %) Ukrajinci 57 800 (4 %) Arméni 7 800 (0,52 %) Bělorusové 4 900 (0,33 %) Ázerbájdžánci 4 500 (0,3 %) Turci 4 000 (0,27 %) Tataři 3 400 (0,24 %) Němci 2 200 (0,15 %) Moldavané 2 000 (0,13)
Města Bělgorodská oblast se dělí na 21 rajónů; k roku 2020 je zde 6 měst oblastního významu, 5 další rajónních měst, 18 sídel městského typu a 1574 vesnic.
Města a sídla městského typu nad 7000 obyvatel odhad k 1. 1. 2021
Bělgorod (Белгород) 343 931 Rakitnoje (Ракитное) 10 048 Staryj Oskol (Старый Оскол) 221 676 Roveňki (Ровеньки) 10 939 Gubkin (Губкин) 85 225 Prochorovka (Прохоровка) 9 790 Šebekino (Шебекино) 39 680 Severnyj (Северный) 24 700 Alexejevka (Алексеевка) 36 578 Proletarskij (Пролетарский) 9 040 Valujki (Валуйки) 33 032 Tomarovka (Томаровка) 7 394 Stroitěl (Строитель) 23 780 Birjuč (Бирюч) 7 114 Novyj Oskol (Новый Оскол) 18 359 Krasnaja Jaruga (Красная Яруга) 7 957 Razumnoje (Разумное) 28 192 Ivňa (Ивня) 7 134 Čerňanka (Чернянка) 14 896 Majskij (Майский) 14 143 Borisovka (Борисовка) 12 553 Okťabrskij (Октябрьский) 8 785 Volokonovka (Волоконовка) 10 426 Vejdělevka (Вейделевка) 7 347 upright=1.2|náhled|Typická krajina
Odkazy Reference
Externí odkazy
Mir Belgoroda - informační portál
Kategorie:Oblasti v Rusku