František Bohumil Tomsa (2. července 1793 Kadeřavec u Turnova – 26. února 1857 Praha) byl český národní buditel, prozaik a jeden z nejvýraznějších překladatelů vrcholné fáze českého národního obrození. Jako autor a upravovatel svých překladů široce populárních sentimentálních a výchovných německých románů a povídek přispěl k rozšíření české četby mezi měšťanské čtenáře, doposud vyhledávajících lidovou četbu v německém originále.
Život Pocházel ze skromných rolnických poměrů na podkrkonošském venkově, a jako takový byl dán, přes obdivuhodný talent, do Turnova do učení za krejčího. Na přímluvu turnovského kaplana jej ovšem záhy rodiče poslali do Prahy k jeho strýci, o generaci staršímu národnímu buditeli Františku Janu Tomsovi. Pod jeho vlivem se vedle gymnaziálních povinností začal zaobírat čtením českých knih a seznámil se s jejich autory, mj. Václavem Hankou, Janem Hýblem, Václavem R. Krameriusem, Josefem Lindou aj. Později vedle studia filozofie navštěvoval soukromé Hankovy přednášky o české literatuře a jazyku a začal sám psát české básně, z nichž první uveřejnil roku 1817 v Hýblově časopise Rozmanitosti. Roku 1820 skončil filozofická studia a zapsal se na práva, ale studium nedokončil, neboť se rozhodl cele se věnovat literatuře. Z materiálních důvodů se nechal zaměstnat ve státní účtárně a veškerý svůj volný čas v následujících desetiletích zasvětil své literární a překladatelské práci. Vynikl zejména v překladech z německé literatury, překládal ale také z francouzštiny. Jeho záběr a počet vydaných prací je obdivuhodný, za jeho života vyšlo na dvě stě titulů jím psaných, přeložených či editovaných. Jsou to vedle básnických a prozaických děl duchovního i zábavného charakteru nejrůznější spisy a překlady věnované mládeži, díla náboženské literatury i překlady kratochvilných německých bestsellerů, takzvaných povídek pro lid. Kromě toho vydával či redigoval řadu dobových časopisů a výborů, mj. Poutník slovanský, Čechoslav či Pražské noviny a jejich přílohu Rozličnosti a přispíval do relevantních dobových časopisů - Večerního vyražení, Květů, České včely či Vlastimila. Roku 1836 se stal oficiálním překladatelem pražského gubernia a překladatelství se tedy stalo i jeho oficiálním povoláním. Od počátku 50. let trpěl tuberkulózou a na tuto nemoc také roku 1857 zemřel. Je pochován na Malostranském hřbitově.
Původní tvorba (výběr) Jaré fialky aneb Příběhové z dávných i nynějších věků (1823). Romantické povídky z minulých i novějších časů (1825). Svatava a Vojmil aneb Panenské vězení na Hrubé Skále (1831). Viz keř, dcero má, a doufej! (1832).
Překlady (výběr) Heinrich Clauren, Klaurenovy povídky, 10 svazků (1826-1830). Alexandre Dumas, Tři mušketýři, 1,2, 1851; Tři mušketýři po dvaceti letech 1-3 (1852-1853); Tři mušketýři ještě po desíti letech 1-6 (1853-1854). A. L. Grimm, Veselá přástevnice aneb Rozmanitá vypravování čili pohádky, 6 sv. (1832-1839). Alexander Friedrich Hoffmann, Svedený Havel aneb Kdož páše hřích, služebník jest hřícha (1853) a dalších 15 svazků výchovných povídek od A. F. H. (1848-1868). Gustav Nieritz, Malý havíř aneb S poctivostí nejdál dojdeš (1843) a dalších 40 svazků výchovných povídek pro mládež od G. N. (1843-1855).
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Česká literatura Kategorie:Čeští spisovatelé 19. století Kategorie:Národní obrození Kategorie:Čeští překladatelé Kategorie:Narození 2. července Kategorie:Narození v roce 1793 Kategorie:Úmrtí 26. února Kategorie:Úmrtí v roce 1857 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži