Johann Terkulja ( Ivan Trkulja) (8. února 1853 Mačkovo Selo – 15. prosince 1933 Ptuj) byl rakousko-uherský generál chorvatského původu. Od roku 1873 sloužil v c. k. armádě jako nižší důstojník u ženistů a dělostřelectva, později byl přidělen ke generálnímu štábu. Několik let strávil jako úředník na ministerstvu války, kde byl na přelomu 19. a 20. století přednostou mobilizačního a železničního odboru. V závěru kariéry byl divizním velitelem v Prešpurku (1906–1910) a nakonec velitelem pevnosti Přemyšl (1910–1911). V roce 1911 odešel do penze v hodnosti polního zbrojmistra.
Životopis Pocházel z Chorvatska a jako absolvent ženijní akademie vstoupil do armády v roce 1873 v hodnosti poručíka u 4. praporu pevnostního dělostřelectva.Kais. Königl. Militär Schematismus 1874; Vídeň, 1874; s. 481, 498 dostupné online Následně sloužil u 7. pluku polního dělstřelectva ve VídniKais. Königl. Militär Schematismus 1876; Vídeň, 1875; s. 529, 540 dostupné online a v roce 1878 získal hodnost nadporučíka.Kais. Königl. Militär Schematismus 1879; Vídeň, 1878; dostupné online s. 156, 532, 554 Mezitím byl zařazen do sboru důstojníků generálního štábu, působil u velení 32. pěší divize v Budapešti a 67. pěší brigády v Temešváru.Kais. Königl. Militär Schematismus 1880; Vídeň, 1879; s. 161 dostupné online V roce 1882 byl povýšen na kapitána a v rámci 7. horské brigády v Sarajevu se zúčastnil potlačení povstání v Dalmácii.Kais. Königl. Militär Schematismus 1883; Vídeň, 1883; s. 159 dostupné online Několik let sloužil přímo na generálním štábu ve VídniKais. Königl. Militär Schematismus 1886; Vídeň, 1885; s. 160 dostupné online a v roce 1889 byl štábním důstojníkem v pevnosti Přemyšl. V hodnosti majora (1890) byl přidělen na ministerstvo války, kde byl od roku 1893 přednostou 10. mobilizačního odboru,Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1895; Vídeň, 1894; s. 227 dostupné online téhož roku byl zároveň povýšen na podplukovníka.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1895; Vídeň, 1895; s. 73 dostupné online
V roce 1896 byl v hodnosti plukovníka přeložen k 88. pěšímu pluku v Praze,Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1897; Vídeň, 1896; s. 169, 195 540 dostupné online krátce poté se ale znovu vrátil na ministerstvo války, kde byl přednostou 5. železničního odboru.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1900; Vídeň, 1899; s. 248 dostupné onlineSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1899; Vídeň, 1898; s. 98, 163 dostupné onlineSport und Salon, 21. února 1901; Vídeň, 1901; s. 7 dostupné online Ve Vídni v té době žil na adrese Langegaße 28 ve čtvrti Josefstadt.Adolph Lehmann's allgemeiner Wohnungs-Anzeiger: nebst Handels- u. Gewerbe-Adressbuch für d. k.k. Reichshaupt- u. Residenzstadt Wien 1901; Vídeň, 1901; s. 1218 dostupné online K datu 1. listopadu 1901 byl povýšen do hodnosti generálmajora a převzal velení 40. pěší brigády v Banja Luce,Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1902; Vídeň, 1901; s. 139 dostupné online přejmenované později na 12. horskou brigádu.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1905; Vídeň, 1904; s. 145 dostupné online Ke dni 6. května 1906 obdržel hodnost polního podmaršála a stal se velitelem 14. pěší divize v Prešpurku (1906–1910).Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1907; Vídeň, 1906; s. 164 dostupné onlineHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1908; Vídeň, 1907; s. 292 dostupné online Nakonec byl v letech 1910–1911 velitelem pevnosti v Přemyšlu.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1911; Vídeň, 1910; s. 164 dostupné online K datu 1. června 1911 byl penzionovánSCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 185 dostupné online a o několik měsíců později obdržel hodnost titulárního polního zbrojmistra (29. října 1910).Přehled generálů rakousko-uherské armády 1890–1918 na webu austro-hungarian-army.co.uk dostupné onlineSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1912; Vídeň, 1911; s. 198 dostupné online
Po odchodu do výslužby se usadil ve Vídni, kde žil na adrese Hietzinger Haupstraße 38.Ruhestands-Schematismus der Österreichisch-Ungarischen Armee für 1914; Štýrský Hradec, 1914; s. 25 dostupné online Zde žil ještě po první světové válceAdolph Lehmann's allgemeiner Wohnungs-Anzeiger: nebst Handels- u. Gewerbe-Adressbuch für d. k.k. Reichshaupt- u. Residenzstadt Wien 1920; Vídeň, 1920; s. 1371 dostupné online Později se přestěhoval do Jugoslávie, zemřel v Ptuji 15. prosince 1933 ve věku osmdesáti let.
Tituly a ocenění Během služby v armádě se stal nositelem několika vyznamenání.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1910; Vídeň, 1909; s. 313 dostupné online Při příležitosti odchodu do penze obdržel titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1915; Vídeň, 1914; s. 259 dostupné online
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Válečná medaile (1882) 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž (1889) 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1898) 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů komtur Řádu Františka Josefa (1901) 60x60pixelů Služební odznak pro důstojníky III. třídy (1903) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908) 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu (1910)
Zahraničí 60x60pixelů Řád červené orlice III. třídy (Německo)
Odkazy Reference
Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Tajní radové Kategorie:Nositelé Řádu Františka Josefa Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Narození 8. února Kategorie:Narození v roce 1853 Kategorie:Úmrtí 15. prosince Kategorie:Úmrtí v roce 1933 Kategorie:Úmrtí v Ptuji Kategorie:Muži