Fara ve Dvorech nad Lužnicí je pozdně barokní patrová budova čp. 42, stojí zhruba uprostřed kompaktní části Dvorů nad Lužnicí v okrese Jindřichův Hradec. Nachází se jihovýchodně od zdejšího kostela Nanebevzetí Panny Marie.

Fara ze třetí čtvrtiny 18. století byla v roce 1963 zapsána do státního seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem 26971/3-1902. Chráněný je celý areál fary (fara, brána, stodola, brána, chlévy, ohradní zeď s brankou), který připomíná vznik obdobných menších náboženských okrsků po josefínských reformách ve druhé polovině 18. století. Společně s blízkým kostelem Nanebevzetí Panny Marie jsou také typickým příkladem pozdně barokního stavitelství v česko-rakouském pomezí tohoto období; samotná fara s dispozicí obvyklou pro barokní patrové fary je zajímavá některými dochovanými detaily na vnějších fasádách i ve svém vnitřním uspořádání.

Historie fary

Farnost ve Dvorech nad Lužnicí byla založena roku 1783, v souvislosti s josefínskými reformami probíhajícími ve druhé polovině 18. století. Předtím byla obec, kterou tvořily samostatně stojící usedlostí rozeseté v širokém říčním údolí podél levého břehu Lužnice, přifařena ke Gmündu. Dvory nad Lužnicí totiž do roku 1921 náležely k Dolnorakouskému panství Weitra, a byly součástí tzv. Vitorazska. S farou na severozápadní straně sousedící kostel Nanebevzetí Panny Marie byl dokončen roku 1788 a lze tedy předpokládat, že ze stejné doby pochází i farní budova včetně celého areálu.

Farnost ve Dvorech nad Lužnicí tvořila s přifařenými obcemi Halámky (dříve Witschkoberg), Trpnouze (dříve Tannenbruck) a Lesní domky v Nové Vsi (Erdweiser Waldhauser) filiálku, spravovanou částečně z Gmündu a částečně z Krabonoše. Celé církevní území patřilo pod biskupství St. Pölten v Dolním Rakousku. Prvním duchovním správcem byl ustanoven František Pivonka a první bohoslužbu vedl v dřevěné boudě. Farář Pivonka bydlel nejprve u místních obyvatel a dohlížel na stavbu kostela. Farář Pivonka, rodilý Čech, sloužil ve farnosti 14 let. Vystřídal ho Rakušan Franz Hofman, který zde pobyl 5 let a byl pak přeložen na městskou faru do Gmündu. Po připojení tzv. Vitorazska k Československu se zdejší farnost stala součástí apoštolské administratury, podřízené Českobudějovické diecézi a v roce 1937 byla k této diecézi přičleněna přímo. Ke dni 31. prosince 2019 však tato farnost zanikla. Kostel Nanebevzetí Panny Marie již není farním kostelem, ale pouze filiálním kostelem římskokatolické farnosti v Suchdole nad Lužnicí.

Popis budovy fary

Jde o zděnou, omítanou, patrovou stavbu orientovanou vstupním průčelí k silnici Suchdol nad Lužnicí – České Velenice. Částečně podsklepená patrová stavba má obdélný půdorys a valbovou střechu. Fasáda vstupního (uličního) průčelí je řešena jako symetrickou pětiosá, boční fasády jsou trojosé. Na fasádách se pravidelně střídají okenní osy a plastické lizény táhnoucí se od nevysokého hrubě omítaného soklu po zaoblený podstřešní fabion. Lizény jsou přerušeny jen horizontálním mezipatrovým pásem s plastickým členěním. Okna jsou obdélná s dvoukřídlými dvoutabulkovými výplněmi. Okna, i ta slepá, jsou v přízemí lemována štukovým pásem s plastickým stylizovaným vrcholovým klenákem, v patře jsou doplněna v parapetu čabrakou se stylizovanými třásněmi. V přízemí je ve střední ose hlavní vstup se sedlovým stlačeným portálem v kamenném ostění s uchy v horní třetině. Motiv vrcholového klenáku se zde opakuje, dvoukřídlé dřevěné dveře jsou barokně zdobené řezbou. Průčelí do dvora je druhotně zbaveno lizénových rámů, dochovány jsou pouze lizény na nárožích. V přízemí je průčelí prolomeno vstupem na dvůr v ose hlavní chodby. Dveře na dvůr jsou dřevěné s proskleným nadsvětlíkem kryté plechovou stříškou. Fasáda je kromě chybějících lizén poškozena ještě prolomením dvou novějších jednoduchých obdélných větracích okének mimo původní osu. Valbová střecha je kryta keramickou bobrovkou.

Za touto hlavní budovou se rozkládá nevelký uzavřený dvůr, který je přístupný zděnými branami po stranách farní budovy. Na brány navazují přízemní hospodářské budovy (stodola na severozápadě a chlévy na jihovýchodě). Na jihozápadní straně dvora je zděná ohradní zeď.

Popis budovy stodoly

Stodola stojí západně od obytné budovy fary a patří k hospodářskému zázemí areálu. Jednoduše řešená zděná budova obdélného půdorysu se sedlovou střechou je hladce omítaná. Do veřejně přístupných prostor se obrací omítanými zdmi s plastickými lizénami. Vstup do budovy je zajištěn dřevěnými dvoukřídlými vraty na dvorní straně. Střecha je kryta mladší keramickou krytinou.

Popis budovy chlévů

Bývalé chlévy stojí jižně od obytné budovy fary a patří k hospodářskému zázemí areálu. Jednoduše řešená zděná budova obdélného půdorysu se sedlovou střechou je hladce omítaná. Ze severu je ke chlévům přistavěn nový nehodnotný přístřešek a jihovýchodní průčelí je prolomeno větším novodobým oknem. Do dvora se chlévy obrací hladkou fasádou s novými garážovými plechovými vraty po pravé straně. Vlevo se nachází pravoúhlý vstup s dřevěným ostěním. Vlevo od něj se nachází čtvercové okénko s dřevěnou okenicí. Střecha je kryta mladší keramickou krytinou.

Popis ohradní zdi

Ohradní zeď s brankou v jihozápadní části areálu vymezuje drobný farní dvůr od navazujícího pozemku, který byl původně nejspíše farní zahradou. Zeď je vztyčena mezi zadními nárožími hospodářských budov fary. Zděná omítaná zeď je tvořena dvěma přímými úseky s hranolovým pilířem při nároží chlévů. Mezi zdmi je vložena branka v silnější stěně. Branka a pilíře jsou kryty kamennými deskami, zdi jsou kryty keramickou krytinou. Branka je tvořena segmentově sklenutým vstupem s dřevěnými svlakovými vrátky.

Popis bran

Na západní a jižní nároží budovy fary přímo navazují dvě brány. První je osazená mezi západní nároží fary a východní nároží stodoly, ta druhá mezi jižní nároží fary a severní nároží chlévů. Obě brány jsou zděné a omítané se širokým půlkruhově sklenutým vjezdem, jejich koruna je kryta keramickou krytinou. Čela bran jsou hrubě omítaná, vjezd a okraje jsou zdobeny hladkým pásem. Oblouky vjezdů jsou doplněny štukovým vrcholovým klenákem. Druhá brána je v současnosti druhotně zazděna a zastavěna nehodnotným mladším dřevěným přístavkem chlévů.

Reference

Dvory nad Lužnicí Dvory nad Lužnicí Kategorie:Kulturní památky v okrese Jindřichův Hradec Kategorie:Dvory nad Lužnicí