Kaštel () ve východoslovenské obci Marhaň si nechal postavit v 30. letech 19. století Andrej mladší z rodu Dessewffy a do roku 1900 šlo o sídlo místní větve tohoto rodu.
V průběhu 20. století kaštel sloužil například jako škola, kino nebo sklad. V roce 2016 prošel renovací a slouží jako kulturní dům a také jako galerie. Od roku 2021 se v něm nachází výstava portrétů Aradských mučedníků.
V lese za obcí Marhaň se nacházel kaštel zbudovaný už v roce 1518. Byl využit pro stavbu hrobky rodu Dessewffy. V lese za obcí se nacházel ještě třetí kaštel, zvaný Dubiná, nechal si ho postavit pruský princ Jan Hohenlohe-Öhringen, který panství koupil v roce 1900 od Pavla Dessewffyho. Měl kanalizaci a 111 oken. Tato budova ale nikdy nebyla dokončena a po roce 1945 byla rozebrána pro stavební materiál.
Popis Kaštel je postaven v uměleckém směru klasicismus a nachází se na něm retardované rokokové prvky. Stavba má dvě poschodí, na hlavní fasádě se nachází balkón podepřený sloupy.
Historie rodu Dessewffy v Marhani Zakladatelem místní luteránské větve rodu Dessewffy byl Andrej Dessewffy starší. Marhaň získal díky sňatku s Annou Marií Gradeczi Stansith de Horváth. Sloužil v císařské armádě a během bojů ve Slezsku onemocněl a poté zemřel.
Marhaň zdědil jeho syn Andrej Dessewffy mladší, který nechal postavit v obci kaštel. Po jeho smrti v roce 1787 panství spravoval jeho mladší syn Kašpar Tomáš.
Synem Kašpara Tomáše byl Aristid Dessewffy, jeden z Aradských mučedníků. Jeho tělo je pohřbeno v hrobce za obcí.
Po Aristidově popravě Marhaň zdědil jeho bratr Albert Dessewffy a po něm jeho syn Kalmán Dessewffy.
Poslední příslušník rodu Dessewffy, který sídlil v Marhani, byl Pavel Dessewffy, syn Alberta a bratr Kalmána. V roce 1900 od něj za 450 000 zlatých Marhaň získal Jan Hohenlohe-Öhringen. Pavel Dessewffy přesídlil do Koprivnice.
Odkazy Reference
Literatura
Související články Marhaň Hrobka rodu Dessewffy (Marhaň)
Kategorie:Marhaň Kategorie:Kulturní památky na Slovensku