vpravo|náhled|Karel Mareš kolem roku 1918 Karel Mareš (3. listopadu 1898, TáborMatriční záznam o narození a křtu – 10. června 1960 Praha) byl brigádní generál, vojenský pilot, první velitel 311. československé bombardovací perutě RAF.

Studie a l. světová válka Syn železničáře po maturitě na táborském reálném gymnáziu narukoval v únoru 1917 do rakousko-uherské armády a za 4 měsíce odjel na italskou frontu. V lednu 1918 padl do zajetí a přihlásil se do legieVojenský ústřední archiv, Záznam vojáka – Mareš Karel. Po výcviku v okolí Verony odešel na frontu; absolvoval v Modeně italskou důstojnickou školu; jako podporučík bojoval v rámci 6. divize čs. armádního sboru v Itálii. Do vlasti se vrátil v hodnosti poručíka v prosinci 1918 a byl s jednotkou legionářů odvelen k zajištění hranic na Slovensko. Po bojích (do léta 1919, kdy došlo k uzavření příměří) se s 31. plukem 6. divize vrátil do Brna a září 1920 došlo v Jihlavě k splynutí jeho jednotky a plukem budované čs. armády. Karel Mareš se rozhodl pro další službu v armádě.

Letcem Kariéru vojenského letce Mareš začal nástupem k leteckému pluku v Olomouci (1923), absolvováním stáže v LyonuVýnos MNO čj.4821/1924, funkcí velitele kurzu pozorovatelů v leteckém učilištiMNO-čj.3684/1925 a jmenováním polním pilotem (březen 1926)MNO-čj.8219/1926. V roce 1927 se stal jako štábní kapitán velitelem pilotní elementární školy, v roce 1931 velitelem letky a perutě v Praze a od roku 1936 byl přidělen k Vojenskému technickému a leteckému ústavu (VTLÚ), kde se stal 15. září 1936 velitelem Leteckého zkušebního oddílu.MNO-čj.25264/dův III/1 odd

Druhá světová válka Po německé okupaci 15. března 1939 se zapojil do odboje v ilegální vojenské organizaci Obrana národa (ON). Např. ze skladu v Praze-Letňanech tajně převezl letecké kulomety do dílen na Smíchově a odtud, předělané na pěchotní, na Letnou do budovy Ředitelství lesů. Zde byly ukryty zazděné až do použití v květnu 1945. Po mnohých raziích gestapa proti ON byl i na Mareše vydán zatykač. S pomocí ilegální odbojové skupiny Tři králové, hlavně Josefa Balabána, 23. dubna 1940 tajně odjel vlakem přes Slovensko do Jugoslávie, kde pod jménem Karel Toman vstoupil do čs. zahraniční armády a přes Sýrii odjel do FrancieVojenský ústřední archiv, Záznam vojáka – pplk. letectva Mareš Karel. Po kapitulaci francouzské armády se mu 24. června 1940, v čele 200členné jednotky čs. vojáků, podařilo odjet z Port Vendres jedním z posledních evakuačních plavidel do Anglie. Zde vznikla 311. čs. bombardovací peruť RAF a on se stal jejím prvním velitelem. První bojovou akci – nálet na nádraží v Bruselu čs. letci úspěšně provedli 10. září 1940. Následovalo mnoho dalších (např. 23. září na Berlín). Československou peruť navštívil 18. ledna 1941 i anglický král Jiří VI. s manželkou.

V březnu 1941 předal, již plukovník, Mareš velení perutě a přešel na inspektorát čs. letectva a v červnu na Ministerstvo národní obrany (MNO) v Londýně, odtud byl v srpnu 1942 převelen na funkci zástupce náčelníka Čs.vojenské mise v SSSR. Při cestě tam byl konvoj lodí napaden německými letadly a torpédy a Marešova loď se potopila a jeho z ledové vody rozbouřeného moře zachránila jiná loď. Po strastiplné dlouhé cestě přes Archangelsk a Moskvu se 1. října 1942 ohlásil u Čs. voj. mise v Kujbyševě. Jako zástupce generála Heliodora Píky pracoval při formování čs. vojenské jednotky v SSSR, jednal se sovětskými představiteli i našimi veliteli (např. s generálem Kratochvílem a Svobodou). Z Moskvy do vlasti se vrátil 25. února 1946. Stal se velitelem 1. letecké divize v Praze (zformované z původní 310. čs. stíhací perutě RAF), velitelem letecké oblasti I., leteckého sboru, přednostou V. odboru MNO a velitelem leteckého týlu.

Život ve vlasti Generál Karel Mareš, v souvislosti s vykonstruovaným procesem s generálem Heliodorem Píkou, byl v druhé polovině roku 1948 ve vyšetřovací vazbě. Ještě i později byl zatčen a z vazby podmínečně propuštěn. Na vlastní žádost odešel 1. listopadu 1949 do výslužby a na základě utrpěných válečných zranění mu byl přiznán invalidní důchod.

Za rok byl rozkazem ministra národní obrany Alexeje Čepičky§ 1 a 3 zákona č.59/Sb. degradován z generála na vojína. Z rozkazu MNO byl „ve státním zájmu“ vystěhován s rodinou z pražského bytu. Praha mu byla zakázána a „nuceným domovem“ se od dubna 1951 stala Kosova Hora u Sedlčan. Měl být také nasazen do tzv. tábora nucených prací, ale vzhledem ke špatnému zdraví skončil „pouze“ jako zemědělský dělník Státního statku Kosova Hora. V květnu 1953 mu byl MNO odebrán invalidní válečný důchodpodle § 2 vlád. nařízení č. 22/1953. Nositel mnoha vyznamenání, generál Karel Mareš, vysílen a nemocen, na pokraji chudoby, ponížen a stále pronásledován StB, zemřel v nemocnici v Praze předčasně už v 61 letech. Pohřben byl na Novém hřbitově v Táboře.

In memoriam vpravo|náhled|Pamětní deska v Gymnáziu Pierra de Coubertina v Táboře V roce 1968 byl částečně a rozkazem č. 09/13. 4. 1990 prezidenta ČSFR Václava Havla 3. května 1990 v plném rozsahu rehabilitován a byla mu in memoriam vrácena hodnost brigádního generála.

Dne 10. června 2015 (v den 55. výročí jeho smrti) byla ve vnitřních prostorách Gymnázia Pierra de Coubertina v Táboře odhalena pamětní deska upomínající na osobnost brigádního generála Karla Mareše. Pamětní deska je zhotovena z černého indického mramoru a pochází z dílny Petra Šebesty. Na pamětní desce je nápis: „gen. Karel Mareš / 3.11.1898 – 10.6.1960 / první velitel / 311. čs. bombardovací perutě RAF / student táborské reálky 1909 – 1917 / čest jeho památce“.

V parku obce Kosova Hora (u Sedlčan) (asi 300 m západním směrem od náměstí) byl dne 21. dubna 2018 slavnostně odhalen pomník brigádního generála Karla Mareše-Tomana, prvního velitele 311. čs bombardovací perutě RAF v Anglii. Na pomníku je nápis: „GEN. KAREL MAREŠ / 1898–1960 / 311 CZECHOSLOVAK SQUADRON 311 / ROYAL AIR FORCES / NA MNOŽSTVÍ NEHLEĎTE.“

Úspěchy a ocenění – vyznamenání V roce 1925 se vyznamenal při ukázkovém dálkovém letu Praha – Kodaň a zpět na čs. letadle typu A II. 2× zvítězil v závodech kolem zemí Malé dohody. V roce 1929 se v tomto závodu umístil jako druhý na letadle Avia BH-33 s motorem Jupiter III .

Úspěšně absolvoval mnoho závodů, dálkových letů a exhibicí doma a ve 13 zemích Evropy. Obdržel písemné blahopřáníČs. velvyslanectví v Bulharsku, čj.554/ d.35 bulharského cara Borise III. po ukázkovém letu 28. 5. 1935 v Sofii. Za účast v odboji první světové války a při obraně utvořeného Československa byl dekorován československým válečným křížem v roce 1918, Čs. revoluční medailí 1918, spojeneckou Medailí vítězství a několika vyznamenáními spojenců (VB, Itálie, Rumunsko); v Anglii 3. září 1941 obdržel vysoký britský řád D.F.C (distinguished flying cross – Záslužný letecký kříž), titul OBE (officer of the british empire – důstojník britského impéria), Československý válečný kříž 1939, Medaili Za zásluhy 1. st.

Dne 28. 10. 2023 obdržel in memoriam z rukou prezidenta Petra Pavla Řád Bílého lva vojenské skupiny 1. třídy.

75px|alt=Medaile vítězstvíČeskoslovenská medaile Vítězství75px|alt=Československý válečný kříž 1914–1918Československý válečný kříž 1914–191875px|alt=Záslužný letecký kříž Záslužný letecký kříž75px|alt=Československý válečný kříž 1939Československý válečný kříž 193975px|alt=Československá medaile Za chrabrost před nepřítelemČeskoslovenská medaile Za chrabrost před nepřítelem75px|alt=Československá vojenská medaile za zásluhy, I. třídyČeskoslovenská vojenská medaile za zásluhy, I. třídy75px|alt=Pamětní medaile Československé armády v zahraničíPamětní medaile československé armády v zahraničí75px|alt= Hvězda 1939-1945 Hvězda 1939–194575px|alt=Medaile Za obranu Medaile Za obranu75px|alt=Evropská hvězda leteckých osádek Evropská hvězda leteckých osádek75px|alt=Řád bílého lva I. třídyŘád Bílého lva vojenské skupiny 1. třídy

Odkazy

Reference

Literatura Sborník Státního okr.archivu v Příbrami č.1/1994, Dr. Josef Velfl: Causa generál Karel Mareš – Toman Jiří Říha: Letci z Vlašimska – Augustin Šesták Kronika II.sv.války – Agentura Anopress IT/2003, Fortuna Print /2003 Encyklopedie Diderot Zpravodajský týdeník Palcát,13. 4. 2005, Rudolf Kukačka: Vzpomínka na muže v uniformách Historický kalendář letectva Velfl, Josef – „Causa generál Karel Mareš-Toman“. Podbrdsko č. I, Příbram 1994, strany 69 – 83: sborník Státního okresního archivu v Příbrami Hlobil, Miroslav: „Fokker G–1 senzace pařížského aerosalonu 1936“. Aero Plastic Kits Revue 8, 1998, č. 68 Zápisník letů polního pilota letce Karla Mareše č. 1–16 Pilot’s Flying Log Book – Karel Toman Dagmar Jungmanová a Karel Ježil – rozhovor

Externí odkazy

Vojenská biografie valka.cz, Mareš Karel brigádní generál Polní pilot – letec generál Karel Mareš Tania’s Secret .. tajemství ukryté mezi slovy, Karel Mareš

Kategorie:Čeští generálové Kategorie:Brigádní generálové Kategorie:Českoslovenští legionáři v Itálii Kategorie:Českoslovenští vojenští letci Kategorie:Čeští stíhací piloti Kategorie:Testovací piloti Kategorie:Osobnosti Obrany národa Kategorie:Příslušníci 311. československé bombardovací perutě RAF Kategorie:Příslušníci 1. československého armádního sboru Kategorie:Nositelé Československého válečného kříže 1939 Kategorie:Nositelé Evropské hvězdy leteckých posádek Kategorie:Nositelé Medaile za obranu (Spojené království) Kategorie:Nositelé Hvězdy 1939–1945 Kategorie:Nositelé Záslužného leteckého kříže Kategorie:Nositelé Československé medaile za chrabrost před nepřítelem Kategorie:Nositelé Československé medaile za zásluhy Kategorie:Nositelé Československého válečného kříže 1914–1918 Kategorie:Držitelé Československé medaile Vítězství Kategorie:Nositelé Řádu Bílého lva I. třídy Kategorie:Narození 3. listopadu Kategorie:Narození v roce 1898 Kategorie:Narození v Táboře Kategorie:Úmrtí 10. června Kategorie:Úmrtí v roce 1960 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení v Táboře Kategorie:Muži