Náměstí Spojených národů () se nachází v Berlíně, v hlavním městě Německa. Je umístěné ve východní části města, v místní části Friedrichshain.

Název Náměstí vzniklo v souvislosti s rozšiřováním Berlína všemi směry v druhé polovině 19. století. Nejprve neslo název Landsberger Platz. Po druhé světové válce byl celý prostor zcela zničený. Navíc se lokalita ocitla v sovětské zóně Berlína, budoucím východním Berlínu. Proto od roku 1950 neslo název Leninplatz po Vladimíru Leninovi. Současný název byl přijat v roce 1992 po Znovusjednocení Německa.

Popis Náměstí na sever hraničí s parkem Volkspark Friedrichshain a na jihozápadě přechází do souvislé zástavby podél třídy Karl-Marx-Allee, která se táhne až k náměstí Alexanderplatz. Na severovýchodním konci jej vymezuje ulice Friedenstraße, na jihovýchodním potom ulice Strausberger Straße, na jihu ulice Lichtenberger Straße. Hlavní rušnou komunikací, která vede západo-východním směrem skrz náměstí je osa Mollstraße – Landsberger Allee.

Historie vpravo|náhled|Leninův památník v roce 1988. Na místě současného náměstí stála od 18. století tzv. Landsberská brána, která byla v roce 1802 rozšířena. Název Landsberger Platz získalo v roce 1875. Na přelomu století sem byla zavedena tramvajová doprava, nejprve se jednalo o tramvaj koněspřežnou a později elektrickou.

V období Výmarské republiky i za nacistického režimu patřila lokalita okolo náměstí k sociálně hůře pozicovanou část metropole. Vysoká hustota osídlení, četné dvory a činžovní domy představovaly nepopulární část města.

Po druhé světové válce byla celá lokalita naprosto zničena během bitvy o Berlín. Po skončení konfliktu byly trosky domů odklizeny a v roce 1950 byl jako název náměstí stanoven Leninplatz. O tři roky později začal být připravován projekt modernizace celého prostoru. Podílel se na něm Karl Menzel, který měl na starosti územní plánování města. Platný územní plán východního Berlína jej stanovil za východní bránu do centra města a dopravní uzel. Projekt byl ale nakonec z rozhodnutí politického vedení SED (politbyra) přepracován a vyhlášena také byla nová soutěž na podobu veřejné prostoru.

Na podobu nového náměstí bylo připraveno celkem šest projektů. Vítězný a realizovaný návrh předložil Hermann Henselmann. Náměstí mělo zahrnovat zeleň, knihovnu a obchodní dům. Dominantním prvkem byl věžový obytný dům, který doplňovaly dva další zakřivené obytné bloky (paneláky). Úřady původní projekt nakonec přepracovaly; výškový obýtný dům byl snížen (stupňovité členění nicméně zůstalo) a namísto knihovny bylo rozhodnuto na náměstí instalovat Leninův pomník.

Stavební práce byly zahájeny slavnostně dne 7. listopadu 1968 a probíhala několik let. Do roku 1970 vzniklo na náměstí a v jeho okolí 1286 bytů pro 4200 obyvatel. Slavnostní odhalení Leninova pomníku bylo uskutečněno dne 19. dubna 1970. Účastnil se jej sám Walter Ulbricht a 200 000 obyvatel východního Berlína. 19 m vysoký Leninův památník byl vyroben z ukrajinské žuly.

Díky nově vyvinutým lichoběžníkovým panelům bylo možné realizovat domy v zakřiveném tvaru i z panelů. Fasády nově zbudovaných obytných domů zahrnovaly také veselé barvy, tedy červenou a žlutou.

Nedlouho po pádu Berlínské zdi se osud náměstí, především socha Vladimira Lenina, stala předmětem diskuze místního zastupitelstva měststské části Friedrichshain. Nakonec padlo rozhodnutí památník odstranit; demolován byl v listopadu 1991. V souvislosti s přejmenováváním některých východoberlínských ulic bylo rozhodnuto od 13. března 1992 náměstí přejmenovat po OSN. V roce 1994 byla na místo původního památníku umístěna fontána, jejíž autorkou byla Maria Klee. Zahrnuje 14 velkých kamenů a pět hrubě opracovaných žulových bloků, které představují pět kontinentů. Objevily se i jiné nápady jak revitalizovat prostor, nebyl ale žádný jiný uskutečněn.

Po politických změnách se ukázalo, že téměř všechny typy panelových bytových domů potřebují rekonstrukci. Vnitřní rekonstrukce budov na náměstí začala již v roce 1994. Bytové družstvo Friedrichshain (WBF) jako vlastník vyměnilo topné systémy a výtahy, zrekonstruovalo koupelny, opravilo střechy a modernizovalo vchody do budovy. Obnova fasád byla realizována v druhé polovině 90. let 20. století.

Doprava Náměstí slouží jako rušná dopravní křižovatka. V západo-východním směru jej prochází tramvajová trať a stojí zde zastávka s názvem Landsberger Allee/Weißenseer Weg. Podél ulic jsou vysázena stromořadí.

Reference

Kategorie:Náměstí v Berlíně