náhled|Pražský pogrom proti Židům roku 1389 (Česko-moravská kronika, 1868)|195x195bod V následujícím seznamu jsou uvedeny masakry, tj. incidenty, při kterých došlo k zabití více než pěti nebojujících osob (neozbrojených civilistů, vězňů nebo válečných zajatců), a ke kterým došlo na území někdejších zemí Koruny české, pozdější české části Československa a pozdější České republiky. Jedná se mj. o případy pogromů a zločinů z národností nenávisti, hromadné popravy, případy poválečného násilí či masových vražd. Masakry před husitskými válkami (až do roku 1419) Následuje výčet masakrů a antisemitských pogromů, ke kterým došlo v českých zemích před rokem 1419: Název Datum Místo incidentu Úmrtí Poznámky Pogrom v Praze (1096) 30. června 1096 Praha několik set Část masakrů spáchaných během první křížové výpravy; oběťmi byli zdejší Židé. Přesný počet obětí není znám. Pogromy na Moravě (1096) červenec 1096 v několika městech na Moravě neznámý Část masakrů spáchaných během první křížové výpravy; oběťmi byli zdejší Židé. Přesný počet obětí není znám. Pogrom v Praze (1161) 1161 Praha 85 85 Židů bylo upáleno před městskou branou u Vyšehradu po smyšlených obviněních z otravy studní, vodních zdrojů a dokonce i vzduchu v domech. Jejich popel byl vhozen do řeky Vltavy a byla zničena pražská synagoga. Chebský pogrom Velikonoce 1350 Cheb neznámý Protižidovský pogrom za vlády Karla IV. Poté co skončilo velikonoční kázání v minoritském kostele, se rozlícený dav rozhodl vybít zdejší židovskou komunitu. Majetek Židů pak byl rozkraden, či zkonfiskován městem. Pražský pogrom o Velikonocích 1389 18. dubna 1389 Praha více než 3000 Největší protižidovský pogrom v Praze se odehrál v sobotu před Velikonocemi za nepřítomnosti českého krále Václava IV. ve městě. Většina zdrojů uvádí, že více než 3 tisíce (z tehdejší zhruba čtyřtisícové židovské komunity) bylo zabito (některé zdroje potom odhadují 400–500). Gaon Avigdor Karo (Abigedor Ḳara), básník a znalec kabaly, složil elegie na památku této tragédie, které byly začleněny do tzv. Selichot, neboli společných modliteb recitovaných během židovských vysokých svátků a židovských postních dnů.

Masakry během husitských válek (1419–1434) K následujícím masakrům a pogromům došlo v českých zemích během husitských válek v letech 1419–1434. Během těchto válek se husité i katolíci dopustili mnoha zvěrstev. Většina husitů byli etničtí Češi, ale byli mezi nimi i němečtí a polští přívrženci tohoto hnutí. Na druhé straně většina katolíků zapojených do tohoto konfliktu byli etničtí Němci, stejně tak potom uherští, čeští a polští katolíci. Oběťmi se v tomto období stávali také Židé, kteří stáli na straně reformátora Jana Husa. Řada vražd a masakrů husitských válek se odehrála též za hranicemi českých zemí, ty však nejsou v seznamu zahrnuty. Název Datum Místo incidentu Úmrtí Poznámky Popravy kališníků v Kutné Hoře přelom 1419 a 1420 Kutná Hora nejméně stovky Po dobytí Kutné Hory katolickými silami Petrem z Konopiště a Divůčka z Lukova byli husité ze širokého okolí popraveni stětím a svržením do zdejších důlních šachet. V letech 1419 až 1421 tak mělo být popraveno až 1600 lidí. Jedním z popravených byl též kazatel Jan Chůdek. Pogrom v Praze (1421) 1421 Praha neznámý Židovská čtvrť v Praze byla vypleněna a mnoho Židů bylo zabito. K pogromu patrně došlo počátkem roku 1421, podle některých pramenů k němu došlo brzy po bitvě u Vyšehradu, proběhlé 1. listopadu 1420.David J. Podiebrad (ed.): Alterthümer der Prager Josefstadt, israelitischer Friedhof, Alt-Neu-Schule und andere Synagogen, 3rd edition, Prague 1870, p. 140 Dobytí Chomutova 16. března 1421 Chomutov nejméně stovky Husitské vojsko o síle asi 6 000 mužů pod vedením Jana Žižky dorazilo 15. března k Chomutovu. Město bylo následující den dobyto a vypáleno, většina obyvatel byla zabita. Poprava zajatců po porážce adamitů 21. října 1421 Ostrov na Hamru u Tábora asi 40 Po porážce sekty adamitů vojskem Jana Žižky nechal Žižka 40 zajatých stít či upálit.ŠMAHEL, František. Husitská revoluce. 3, Kronika válečných let. Vyd. 2., Ve vydavatelství Karolinum 1. Praha: Univerzita Karlova, 1996. 420 s., s. obr. příl. . [str. 101.] Naživu byl údajně ponechán jen jeden, aby táborským kněžím vypověděl všechny skutky svých druhů. Tyto tzv. adamitské články pak poslal Žižka do Prahy, aby o nich byli informováni pražští kněží.VAVŘINEC Z BŘEZOVÉ a BLÁHOVÁ, Marie, ed. Husitská kronika; Píseň o vítězství u Domažlic. Vyd. 2., opr.; (Ve Svobodě 1.). Praha: Svoboda, 1979. 427 s. cnb000162759. (Tzv. adamitské články jsou otištěny na str. 262–263.) Poprava zajatců po bitvě u Lipan 30. května 1434 Lipany asi 700 Po porážce radikálních husitů (především táboritů) v bitvě u Lipan v závěru konfliktu bylo v nedalekých stodolách v okolních vesnicích upáleno asi 700 řadových vojáků, kteří se vzdali po slibech milosti a obnovení vojenské služby. Téměř všechny oběti byli etničtí Češi. Za jednoho z hlavních strůjců masakru bývá označován Jan Švihovský z Rýzmburka.

Masakry v letech 1436–1900 Následuje výčet masakrů a pogromů, ke kterým došlo na území v českých zemích v letech 1436 až 1618: Název Datum Místo incidentu Úmrtí Poznámky Pogrom v Praze (1483) patrně 24. září 1483 Praha neznámý Součást lidových bouří pražského obyvatelstva za vlády krále Vladislava Jagellonského, kdy strana podobojí, obávající se o svůj vliv, provedla násilný převrat na Starém i Novém Městě a na Malé Straně, včetně defenestrace. Oběti byli Židé. David J. Podiebrad (ed.): Alterthümer der Prager Josefstadt, israelitischer Friedhof, Alt-Neu-Schule und andere Synagogen, 3rd edition, Prague 1870, p. 140

Masakry za třicetileté války (1618–1648) Následuje výčet masakrů a pogromů, ke kterým došlo na území v českých zemích v letech 1618 až 1648: Název Datum Místo incidentu Úmrtí Poznámky Staroměstská exekuce 21. června 1621 Staroměstské náměstí, Staré město pražské 27 Exemplární veřejná poprava 27 vůdců českého stavovského povstání na pražském Staroměstském náměstí. Martin Fruwein z Podolí zemřel nedlouho předtím za nevyjasněných okolností ve vězení a byl sťat posmrtně, naopak odsouzený Jan Theodor Sixt z Ottersdorfu byl těsně před popravou omilostněn. Poprava zajatců po bitvě u Nového Jičína 25. července 1621 Nový Jičín několik set Po dobytí Nového Jičína protestantským vojskem Jana Jiřího Krnovského v dozvucích porážky českého stavovského povstání byly povražděny stovky zajatých vojáků, povětšinou cizineckých žoldnéřů. Pražský krvavý soud 14. února 1633 Staroměstské náměstí, Staré město pražské 17 Exemplární veřejná poprava sedmnácti důstojníků císařské armády pod vrchním velením generalissima Albrechta z Valdštejna, vinných z dezerce po nejistém úspěchu císařských vojsk v bitvě u Lützenu. Krutostí rozsudků, umístěním popravního lešení či volbou postavy kata se odkazovala na Staroměstskou exekuci. Atentát na Albrechta z Valdštejna 25. února 1634 Cheb nejméně 5 Úkladná politická vražda generalissima císařské armády Albrechta z Valdštejna irskými žoldnéři při jeho pobytu v Chebu. Spolu s ním zde zahynuli jeho věrní Kristián von Ilow, Vilém Kinský, Jindřich Niemann, Adam Erdman Trčka z Lípy a několik dalších osob z řad jejich osobní stráže a služebnictva. Popravy po potlačení Valašského povstání 15. února 1644 Vsetín a okolní obce odhadem 100 až 300 Proces masových poprav probíhající po potlačení Valašského povstání porážkou Valachů v bitvě u Vsetína 26. ledna 1644. Většina poprav byla provedena ve Vsetíně, několik dalších pak v okolních obcích. Jednalo se o jednu z nejmasovějších poprav v české národní historii.

Masakry v letech 1648–1900 Následuje výčet masakrů a pogromů, ke kterým došlo na území v českých zemích v letech 1648 až 1900: Název Datum Místo incidentu Úmrtí PoznámkyČarodějnické procesy na losinském panství1678–1696Šumperk a Frankštát52Inkvizitor Jindřich František Boblig z Edelstadtu vedl čarodějnické procesy na Šumpersku. Poslední obětí inkvizičního tribunálu byl bývalý rychtář Jindřich Peschke, který zemřel ve vezení v roce 1696. Do roku 1696, kdy tribunál skončil svoji děsivou činnost, padlo za oběť dvaapadesát žen a mužů ze Šumperka a Frankštátu. Patřil k nim i šumperský děkan a farář Kryštof Alois Lautner. Krveprolití v Běchovicích 17. června 1848 Praha nejméně 7 Incident v rámci revolučních událostí v Rakouském císařství v letech 1848 až 1849. Císařské vojsko na běchovickém nádraží prohledávalo vlaky, jimž z Prahy prchali studenti účastnící se potlačených Svatodušních bouří. Kvůli zmatkům došlo ke střelbě, při níž bylo nejméně 7 osob zabito a 50 zraněno.

Masakry v letech 1900–1939

Následuje výčet masakrů a pogromů, ke kterým došlo v zemích Koruny české a pozdějšího prvorepublikového Československa do začátku druhé světové války: Název Datum Místo incidentu Úmrtí PoznámkyPogrom v Holešově3. a 4. prosince 1918Židovská čtvrť v Holešově2Antisemitské násilí a rabování iniciované bývalými vojáky vracejícími se z války, které si vyžádalo životy dvou obyvatel ghetta a několik desítek zraněných. V následném soudním procesu bylo odsouzeno více než 134 osob s tresty v rozmezí 8 měsíců až 5 let vězení. Masakr v Kadani 4. března 1919 Kadaň nejméně 25 Součást generální stávky a tzv. Sudetské demonstrace v německy mluvících oblastech během hospodářské krize po první světové válce. Podle některých zdrojů při střelbě do demonstrantů na hlavním městském náměstí bylo až 25 lidí zabito (včetně těch asi 70 zraněných, z nichž někteří později zemřeli). Oběťmi byli povětšinou Sudetští Němci. Masakr ve Šternberku 4. března 1919 Šternberk 15 Součást generální stávky a tzv. Sudetské demonstrace v německy mluvících oblastech během hospodářské krize po první světové válce. Oběťmi byli povětšinou Sudetští Němci. Frývaldovská stávka 25. listopadu 1931 Dolní Lipová 8 Součást stávkového hnutí během Velké hospodářské krize. 8 lidí zahynulo a nejméně 13 dalších bylo zraněno.

Masakry v letech 1939–1945

Masakry během komunistického režimu v Československu (1948-1989) Níže je uveden seznam masakrů, ke kterým došlo na území české části Československa po nástupu komunistického režimu v zemi roku 1948 až do Sametové revoluce roku 1989: