Třída Victory je třída modulárních víceúčelových bojových lodí singapurského námořnictva. Označovány jsou jako Multi-Role Combat Vessel (MRCV). Kromě bojových úkolů mohou být nasazeny i při humanitárních misích, nebo v rámci pomoci po živelních pohromách. Budou to největší válečné lodě námořnictva. Celkem bylo objednáno šest jednotek této třídy. Ve službě nahradí korvety třídy Victory. Jejich stavba začala roku 2024. Dokončení prototypové jednotky je plánováno na rok 2028.
Stavba Dne 27. března 2023 singapurské ministerstvo obrany oznámilo, že singapurská společnost ST Engineering Marine získala zakázku na stavbu šesti plavidel této třídy. Program probíhá pod dohledem singapurského zbrojního výzkumného úřadu Defence Science and Technology Agency (DSTA). Základní návrh plavidel vytvořila švédská loděnice Saab Kockums ve spolupráci s dánskou konstrukční firmou Odense Maritime Technology (OMT). Spolupráce DSTA, koncernu Saab a společnosti ST Engineering Marine byla vyzkoušena už u hlídkových lodí třídy Independence. Obě společnosti původně zpracovaly své vlastní návrhy plavidla, přičemž návrh OMT vycházel z dánských fregat tříd Absalon a Iver Huitfeldt. Následně se obě společnosti dohodly na vytvoření společného návrhu kombinujícího vybrané prvky z obou původních projektů. Dohodly se též, že v programu budou rovnocennými partnery, přestože formálně je OMT subdodavatelem hlavního kontraktora Saab Kockums.
Slavnostní první řezání oceli na prototypové plavidlo Victory proběhlo 8. března 2024. Kýl prototypu byl založen 22. října 2024. Na vodu byl spuštěn 21. října 2025 v loděnici ST Engineering Benoi Yard. Následoval předsun do loděnice Gul Yard k vystrojení a zkouškám.
Jednotky třídy Victory: Jméno První řezání oceli Založení kýlu Spuštěna na vodu Uvedena do služby Poznámka Victory (88) 8. března 2024 22. října 2024 21. října 2025 ve stavbě Valour (89) 24. dubna 2025 27. ledna 2026 23. července 2026 ve stavbě 29. dubna 2026 3. září 2026 ve stavbě 29. dubna 2026 ve stavbě objednána objednána
Konstrukce Koncepčně plavidla třídy Victory jsou koncipované jako mateřské lodě vzdušných, hladinových a podvodních řízených prostředků a dronů. Mimo jiné budou vybaveny hladinovými bezpilotními prostředky VENUS od ST Engineering Marine, které mají i minolovnou schopnost. Vysoká míra automatizace umožní redukci posádky na přibližně osmdesát osob. Můstek plavidla třídy Victory obsluhují dvě osoby a v řídícím středisku strojovny je jedna.
Vybavena budou multifunkčním AESA radarem Sea Fire od společnosti Thales Group, elektrooptickým systémem Safran PASEO XLR a vrhači klamných cílů Safran NGDS (New Generation Dagaie System). Dodavatelem integrovaného stožáru je Saab Kockums. Uprostřed nástavby je prostor pro osm kontejnerů s modulárním vybavením. To má usnadnit úpravy konfigurace plavidla pro různé druhy misí.
Předpokládanou výzbroj tvoří 76mm kanón OTO Melara Super Rapid s kitem STRALES, dva 30mm kanóny Mk44 Bushmaster II ve zbraňových stanicích Rafael Typhoon Mk 30-c, vertikální odpalovací zařízení s protiletadlovými řízenými střelami středního dosahu VL MICA NG a dlouhého dosahu Aster B1 NT, protilodní střely Blue Spear a 324mm torpédomety (torpěda buď MU90 Impact, nebo A244S Mod.3). Námořní drony mohou být na hladinu spouštěny pomocí jeřábu na boku trupu. Na zádi je přistávací plocha a hangár pro jeden střední vrtulník a bezpilotní letadla. Na zádi je rovněž rampa pro rychlé čluny RHIB.
Plavidla jsou vybavena integrovaným elektrickým pohonným systémem (Integrated Full Electric Propulsion, IFEP) od společnosti GE Vernova. Diesely využívá k výrobě elektřiny, která pohání plavidlo pomocí elektromotorů a je využívána i palubními systémy. Manévrovací schopnosti zlepšují dvě příďová dokormidlovací zařízení. Dosah přesáhne 7000 námořních mil. Vytrvalost je 21 dnů. Takovou dobu může plavidlo operovat bez doplnění paliva a zásob.
Odkazy
Reference
Victory Victory