Therwil je město ve švýcarském kantonu Basilej-venkov. Žije zde obyvatel.
Geografie Therwil se nachází v údolí Leimental na západním úbočí masivu Bruderholz, asi 7 kilometrů jižně od Basileje. Protéká jím říčka Marbach. Sousedními obcemi jsou Aesch, Reinach, Oberwil, Biel-Benken, Witterswil a Ettingen. Obec se rozkládá na ploše 763 hektarů, přičemž polovinu území tvoří zemědělská půda, 26 procent lesy a zbývajících 24 procent městská zástavba.
Historie náhled|vlevo|Letecký pohled (1950) Therwil byl osídlen již v raném středověku, neboť zde byly nalezeny četné artefakty z doby kamenné, římské a raného středověku, například pohřebiště a hrnčířská pec. První zmínka o Therwilu pochází z roku 1223 a jmenuje se Terwilre, které bylo převedeno z majetku hrabat z Thiersteinu na klášter Reichenau.
V roce 1518 získal vesnici basilejský biskup a v roce 1525 byla začleněna do měšťanského práva města Basileje. V témže roce 1525 uzavřel Therwil s Basilejí chartu a v roce 1526 přijal reformovanou víru; v letech 1526–1528 se obec stala centrem anabaptistů, kteří byli z Basileje vyhnáni. Během třicetileté války byla obec několikrát vypleněna a teprve v roce 1669 přešla vesnice výměnou plně do majetku knížecího biskupa, který od roku 1518 vykonával nad Therwilem také vrchnostenský soud s panstvím Pfeffingen. Basilejský biskup držel kolaturu. Do roku 1802 patřil k farnosti také Ettingen a v 17. století po určitou dobu Oberwil. Po Francouzské revoluci se Therwil stal součástí Rauracké republiky. V letech 1792–1815 byla obec pod francouzskou nadvládou (v letech 1793–1800 součást départementu Mont-Terrible, 1800–1814 součást départementu Haut-Rhin) a na Vídeňském kongresu byla připojena ke kantonu Basilej. V roce 1887, po otevření dráhy údolím Birsigtal, měla obec přímé spojení s městem Basilej.
V Therwilu se často vyskytují rodiny Gutzwiller, Heinis a Gschwind. Jedním ze známých obyvatel byl revolucionář Stephan Gutzwiller, vůdce povstání, které vedlo k rozdělení unitárního kantonu Basilej a založení kantonu Basilej-venkov.
Obyvatelstvo náhled|vpravo|Kostel Vývoj počtu obyvatel Rok 1753 1815 1850 1900 1950 1970 2000 2021 Počet obyvatel 597 699 892 1028 1459 5412 8434 9574 33 % obyvatel je římskokatolického vyznání, 32 % reformovaného. Podíl cizinců činil v roce 2011 15 %. Většina obyvatel (k roku 2000) hovoří německy (7640, tj. 90,6 %), druhým nejčastějším jazykem je angličtina (169, tj. 2,0 %) a třetím italština (164, tj. 1,9 %).
Doprava Město je dopravně navázáno na Basilej; zajíždí sem několik autobusových linek městské hromadné dopravy. S městem Basilej ho spojují tramvajové linky 10 a 17 společnosti Baselland Transport AG (BLT). Nejbližší napojení na železnici je prostřednictvím stanice Basel SBB, kam jezdí dálkové a regionální spoje ze všech směrů a také mezinárodní vlakové spoje, případně stanice Dornach-Arlesheim na trati Basilej–Delémont, kterou obsluhují pouze regionální vlaky.
Osobnosti Demi Volleringová (* 1996), nizozemská cyklistka
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Obce v kantonu Basilej-venkov Kategorie:Města ve Švýcarsku