Tento článek se zabývá biblickým rodokmenem Ježíše. Článek o tvrzeních o genealogickém původu historického Ježíše viz Ježíšova pokrevní linie.
Nový zákon obsahuje dvě zprávy o Ježíšově rodokmenu, jednu v Matoušově evangeliu a druhou v Lukášově evangeliu.; Matouš začíná u Abraháma a postupuje vpřed, zatímco Lukáš se vrací v čase od Ježíše k Adamovi. Seznamy jmen se shodují mezi Abrahamem a Davidem (jehož královský původ potvrzuje Ježíšův mesiášský titul Syn Davidův), ale od tohoto bodu se radikálně liší. Matouš uvádí dvacet sedm generací od Davida k Josefovi, zatímco Lukáš jich má čtyřicet dva, přičemž se téměř nepřekrývají ani mezi nimi, ani s jinými známými rodokmeny. Neshodují se ani v tom, kdo byl Josefovým otcem: Matouš říká, že jím byl Jákob, zatímco Lukáš, že jím byl Heli.;
Tradiční křesťanští učenci (počínaje Africanem a EusebiemEusebius Pamphilius, Church history, Life of Constantine §VII. ) považují obě linie za pravdivé a nabízejí různá vysvětlení jejich rozdílů. Například jedna (obvykle Matoušova) může být považována za linii Josefa a druhá (obvykle Lukášova) za linii Marie, nebo jedna může být Ježíšova obvyklá právní linie a druhá jeho biologická pokrevní linie. Tyto verze mohou také odpovídat současnému popisu evangelií, že Ježíše porodila pouze panenská Maria, přičemž Josef je pouze jeho zákonným adoptivním otcem; Josef i Maria jsou považováni za Davidovy potomky. Těmto vysvětlením může posloužit i levirátní manželství, díky němuž může mít jedinec (jako Josef) dva zákonné otce. Někteří moderní kritičtí badatelé, jako například Marcus Borg a John Dominic Crossan, však tvrdí, že obě genealogie jsou výmysly, zkonstruované tak, aby mesiášský nárok odpovídal židovským kritériím.
Matoušův rodokmen
Matouš – začíná evangelium slovy: „Listina rodu Ježíše Krista, syna Davidova, syna Abrahamova: Abraham zplodil Izáka, ...“ a pokračuje až k „... Jákob zplodil Josefa, manžela Marie, z níž se narodil Ježíš, zvaný Kristus. Celkem tedy bylo čtrnáct pokolení od Abraháma k Davidovi, čtrnáct od Davida k vyhnanství do Babylonu a čtrnáct od vyhnanství ke Kristu.“
Matouš hned na začátku zdůrazňuje Ježíšův titul Kristus – řecký překlad hebrejského titulu Mesiáš –, což znamená pomazaný ve smyslu pomazaného krále. Ježíš je představen jako dlouho očekávaný Mesiáš, který měl být potomkem krále Davida. Matouš začíná tím, že Ježíše nazývá synem Davidovým, čímž naznačuje jeho královský původ, a také synem Abrahamovým, čímž naznačuje, že je Izraelita; v obou případech jde o kmenové výrazy, v nichž syn znamená potomek, což připomíná zaslíbení, která Bůh dal Davidovi a Abrahamovi.
Matoušův úvodní titul (βίβλος γενέσεως, kniha rodů) je vykládán různě, ale s největší pravděpodobností je to prostě název pro následující rodokmen, který je ozvěnou Septuaginty, kde se stejný výraz používá pro rodokmeny., považuje tuto harmonizaci za „nejatraktivnější“.
+ Ježíšův rodokmen podle MatoušeBiblická jména, zvláště starozákonní, mají v překladech do češtiny mají řadu variant a jsou si často velmi podobná. V článku převažují jména, které používá Český ekumenický překlad. Pro přesnější identifikaci slouží samostatné články o daných osobách. od Abraháma k Davidovi Abraham Izák Jákob Juda a Támar Fares Chesróm Aram Amínadab Naason Salmón a Rachab Bóaz a Rút Obéd Isaj David a Batšeba od Davida dobabylonského vyhnanství David Šalomoun Roboám Abia Asaf Jóšafat Jóram Uziáš Jótam Achaz Ezechiáš Manase Amos Joziáš, narození jehosyna Jechoniáše v doběbabylonského vyhnanství od babylonskéhovyhnanství k Ježíši Jechoniáš, zemřel v Babylóně Salatiel Zerubábel Abiud Eliakim Azór Sádok Achim Eliud Eleazar Mattan Jákob Josef a Maria Ježíš
Matoušův rodokmen je podstatně složitější než Lukášův. Je zjevně schematický, uspořádaný do tří skupin po čtrnácti, z nichž každá má odlišný charakter:
První z nich je bohatý na poznámky, zahrnuje čtyři matky a zmiňuje Judovy bratry a Perezova bratra. Druhá zahrnuje Davidovu královskou linii, ale vynechává několik generací a končí „Jechoniášem a jeho bratry v době babylonského vyhnanství.“ Poslední z nich, který zřejmě zahrnuje pouze třináct generací, spojuje Josefa se Zerubábelem prostřednictvím řady jinak neznámých jmen, kterých je na tak dlouhé období pozoruhodně málo.
Celkový počet 42 generací je dosažen pouze vynecháním několika jmen, takže volba tří sad po čtrnácti se zdá být záměrná. Byla navržena různá vysvětlení: čtrnáct je dvakrát sedm, což symbolizuje dokonalost a smlouvu, a je to také gematrie (číselná hodnota) jména David.
Převod hebrejských jmen v tomto rodokmenu do řečtiny je většinou v souladu se Septuagintou, ale je zde několik zvláštností. Forma Asaf zřejmě ztotožňuje krále Ásu se žalmistou Asafem. Stejně tak někteří považují tvar Amos pro krále Amona za narážku na proroka Amose, ačkoli Septuaginta tento tvar nemá. V obou případech může jít jednoduše o asimilaci známějších jmen. Zajímavější jsou však ojedinělé formy Boes (Boaz, LXX Boos) a Rachab (Rahab, LXX Raab).
Vynechání + Vynechání generacíStarý zákonMatouš David Šalomoun Rechabeám Abijám Ása Jóšafat Jóram Achazjáš Jóaš Amasjáš Azarjáš Jótam Achaz Chizkijáš Menaše Amón Jóšijáš Jójakím Jójakín Salatiel Zorobabel David Šalomoun Roboám Abia Asaf Jóšafat Jóram — — — Uziáš Jótam Achaz Ezechiáš Manase Amos Joziáš — Jechoniáš Salatiel Zorobabel Tři po sobě jdoucí judští králové jsou vynecháni: Achazjáš, Jóaš a Amasjáš. Tito králové jsou považováni za obzvláště zlé, od prokleté Achabovy linie přes jeho dceru Atalji až po třetí a čtvrté pokolení.; srov. ; . Autor je mohl vynechat, aby vytvořil druhou sadu čtrnácti králů.
Dalším vynechaným králem je Jójakím, otec Jekoniáše, známého také jako Jójakín. V řečtině jsou si jména ještě podobnější, oba jsou někdy nazýváni Joachim. Když Matouš říká: „Jóšijáš zplodil Jekoniáše a jeho bratry v době vyhnanství,“ zřejmě je zaměňuje, protože bratry měl Jójakím, nikoli Jekoniáš, ale vyhnanství bylo v době Jekoniášově. Zatímco někteří to považují za chybu, jiní tvrdí, že toto opomenutí bylo opět záměrné, aby bylo zajištěno, že králové po Davidovi zahrnovali přesně čtrnáct generací.
Poslední skupina obsahuje rovněž čtrnáct generací. Pokud byl Joziášův syn zamýšlen jako Joakim, pak by mohl být Jechoniáš po exilu počítán samostatně. Někteří autoři navrhovali, že v původním Matoušově textu byl otcem Marie jeden Josef, který se následně oženil s někým jiným stejného jména.
Čtrnáct generací zahrnuje dobu od Jechoniáše, narozeného asi 616 př. n. l., po Ježíše, narozeného asi 4 př. n. l. Průměrný generační rozdíl by byl asi čtyřicet čtyři let. Ve Starém zákoně jsou však mezery mezi generacemi ještě větší.Například Ezdrášův rodokmen v Ezdrášovi – (srov. ). Také se nesetkáváme s žádnými případy papponymického pojmenování, kdy jsou děti pojmenovány po svých prarodičích, což byl běžný zvyk v celém tomto období. To může naznačovat, že Matouš tento úsek teleskopicky zkomolil tím, že taková opakování srazil.
Lukášův rodokmen
V Lukášově evangeliu se rodokmen objevuje na začátku Ježíšova veřejného života. Tato verze je řazena vzestupně od Josefa k Adamovi. Po vyprávění o Ježíšově křtu Lukáš – uvádí: „Ježíš sám začal být asi třicetiletý, protože byl (jak se předpokládalo) synem Josefa, který byl [synem] Heliho,Někdy bývá označován místo Heli pouze jako Eli. Jedná se o zkratku jména Eliakim, což je ve Starém zákoně alternativní jméno Joakima čili Jáchyma. ...“ (3,23) a pokračuje až k „Adamovi, který byl [synem] Božím“. (3,38) Řecký text Lukášova evangelia slovo „syn“ v rodokmenu za slovem „syn Josefův“ nepoužívá. Robertson poznamenává, že v řečtině „Lukáš má člen tou opakující uiou (syn) až před Josefem“.
+ Ježíšův rodokmen podle Lukáše Bůh Adam Šét Enóš Kainan Maleleel Jared Henoch Matusalem Lámech Noe Sem Arfaxad Kainan Sala Heber Falek Ragau Seruch Náchor Tare Abraham Izák Jákob Juda Fares Chesróm Arni (AdminČeský ekumenický překlad uvádí mezi Arnim a Amínadabem ještě Admina.) Amínadab Naason Sala Bóaz Obéd Isaj David Natham Mattath Menna Melea Eliakim Jonam Josef Juda Simeon Levi Mathat Jorim Eliezer Jesus Er Elamadam Kosan Addi Melchi Neri Salatiel Zorobabel Resa Johanan Joda Josech Semei Matathias Mahat Nagai Esli Nahum Amos Matathias Josef Janai Melchi Levi Mathat Heli Josef Ježíš
Tento rodokmen pochází z davidovské linie díky Nátanovi, což je jinak málo známý Davidův syn, který je ve Starém zákoně krátce zmíněn.; ale viz také .
V Davidově původu se Lukáš zcela shoduje se Starým zákonem. Kainan je zařazen mezi Arfaxada a Šelu, což odpovídá textu Septuaginty (ačkoli v masoretském textu, kterým se řídí většina moderních Biblí, zařazen není).
Augustin poznamenává, že počet generací v Lukášově knize je 77, což je číslo symbolizující odpuštění všech hříchů.; srov. . Tento počet se také shoduje se sedmdesáti generacemi z Henocha uvedenými v Henochově knize, které Lukáš pravděpodobně znal. Ačkoli Lukáš nikdy nepočítá generace jako Matouš, zdá se, že se také řídil hebdomadickým principem počítání po sedmi. Irenej však počítá od Adama pouze 72 generací.
Ze Starého zákona je dobře doloženo čtení „syn Aminadabův, syn Aramův“. Nestle-Alandovo kritické vydání, považované většinou moderních badatelů za nejlepší autoritu, přijímá variantu „syn Aminadabův, syn Adminův, syn Arniho (Ram)“, Willker podrobně popisuje textové důkazy, na nichž je založeno čtení NA27. počítající 76 generací od Adama, nikoli od Boha.„Tváří v tvář matoucímu množství různých čtení přijal výbor zřejmě nejméně uspokojivou formu textu, čtení, které bylo v raném období aktuální v alexandrijské církvi,“ vysvětluje
Lukáš se výhradou „jak se předpokládalo“ (ἐνομίζετο) vyhýbá tvrzení, že Ježíš byl skutečně Josefovým synem, protože jeho narození z panny je potvrzeno v témže evangeliu. Podle některých názorů „jak se předpokládalo z Josefa“ považuje Lukáš za označení Ježíše za syna Eliho – to znamená, že Heli (Ἠλί, Heli) byl Ježíšovým dědečkem z matčiny strany, přičemž Lukáš sleduje Ježíšův původ přes Marii, jeho nejbližší pokrevní příbuznou, a zároveň uvádí Heliho zetě Josefa, nikoli Marii, aby zachoval patriarchální strukturu rodokmenu. D. A. Carson nazývá tento výklad „bolestně umělým“ a čtenáři by ho pravděpodobně neodvodili. Stejně tak R. P. Nettelhorst označuje toto podání za „nepřirozené a násilné“. Existují i další výklady toho, jak tato kvalifikace souvisí se zbytkem rodokmenu. Někteří považují zbytek za pravý Josefův rodokmen, přestože u Matouše je uveden jiný rodokmen.
Srovnání obou rodokmenů Následující tabulka obsahuje srovnání Matoušova a Lukášova rodokmenu. Sbližující se úseky jsou znázorněny zeleným pozadím a rozcházející se úseky žlutým pozadím.
+ Srovnání Matoušova a Lukášova rodokmenuLukáš(neselektivní)Matouš(selektivní a dynamické)1. Bůh, 2. Adam, 3. Šét, 4. Enóš, 5. Kainan, 6. Maleleel, 7. Jared, 8. Henoch, 9. Matusalem, 10. Lámech, 11. Noe, 12. Sem, 13. Arfaxad, 14. Kainan, 15. Sala, 16. Heber, 17. Falek, 18. Ragau, 19. Seruch, 20. Náchor, 21. Tare22. Abraham, 23. Izák, 24. Jákob, 25. Juda, 26. Fares, 27. Chesróm, 28. Arni, (Admin), 29. Aminadab, 30. Naason, 31. Salmon, 32. Bóaz, 33. Obéd, 34. Isaj, 35. DavidAbraham, Izák, Jákob, Juda, Fares, Chesróm, Arni, (Admin), Aminadab, Naason, Sala, Bóaz, Obéd, Isaj, David36. Natham, 37. Mattath, 38. Menna, 39. Melea, 40. Eliakim, 41. Jonam, 42. Josef, 43. Juda, 44. Simeon, 45. Levi, 46. Mathat, 47. Jorim, 48. Eliezer, 49. Jesus, 50. Er, 51. Elamadam, 52. Kosan, 53. Addi, 54. Melchi, 55. NeriIzraelský král Šalomoun, Judský král Roboám, Judský král Abia, Judský král Asaf, Judský král Jóšafat, Judský král Jóram, Judský král Uziáš, Judský král Jótam, Judský král Achaz, Judský král Ezechiáš, Judský král Manase, Judský král Amos, Judský král Joziáš, Judský král Jechoniáš56. Salatiel, 57. ZorobabelSalatiel, Zorobabel58. Resa, 59. Johanan, 60. Joda, 61. Josech, 62. Semei, 63. Matathias, 64. Mahat, 65. Nagai, 66. Esli, 67. Nahum, 68. Amos, 69. Matathias, 70. Josef, 71. Janai, 72. Melchi, 73. Levi 74. Mathat, 75. HeliAbiud, Eliakim, Azór, Sádok,