Myzopoda (Myzopoda) je rod madagaskarských netopýrů, jediný v rámci čeledi myzopodovití (Myzopodidae; česky též zemolezovití).
Systematika vlevo|náhled|Výskyt a jedna z hypotéz fylogeneze vampýrovců Myzopoda je nepočetným rodem, jenž zahrnuje pouze následující dva druhy:
Myzopoda aurita A. Milne-Edwards & A. Grandidier, 1878 – myzopoda ušatá Myzopoda schliemanni Goodman, Rokotondraparany & Kofoky, 2007
Fylogenetické postavení myzopod je problematické. Komplexní fylogenomická studie z roku 2026 je zařadila k netopýrovcům (Vespertilionoidea), konkrétně na jejich bázi. Byly však řazeny také do nadčeledi vampýrovci (Noctilionoidea), kam však vyjma novozélandských mystacinovitých (Mystacinidae) spadají víceméně americké čeledi: mormoopidovití (Mormoopidae), listonosovití (Phyllostomidae), noktilionovití (Noctilionidae), furipterovití (Furipteridae) a tyropterovití (Thyropteridae). Původ vampýrovců je pravděpodobně gondwanský, zřejmě africký.
Ačkoli dnes myzopody přežívají pouze na Madagaskaru, pleistocenní nálezy potvrzují výskyt myzopod v pevninské Africe. Divergence myzopod od je nicméně podle všeho podstatně starší, molekulárně-fylogenetická studie z roku 2005 odhadla divergenci od ostatních vampýrovců do období eocénu.
Podle dalšího pohledu měly být myzopody sesterskou skupinou vůči pochvorepovcům (Emballonuroidea), nebo nykteridovitým (Nycteridae) v rámci pochvorepovců.
Popis vpravo|náhled|Myzopoda ušatá Myzopoda ušatá dosahuje velikosti těla asi 57 mm, ocas měří 48 mm a tělesná hmotnost činí asi 8 g. Myzopody se vyznačují nápadně velkými ušními boltci s malým čtvercovitým víčkem a neobvyklým houbovitým výrůstkem. Lebka je krátká, široká a zaoblená, celkový zubní vzorec činí = 38 zubů. Ocas svou délkou přesahuje ocasní blánu, prsty na nohou jsou spojeny blánou, jež dosahuje téměř k drápům.
Myzopodovití mají, podobně jako tyropterovití, přísavné disky, jež vyrůstají na bázi palců a na chodidlech a umožňují přilnout k hladkým povrchům. U obou čeledí se však svou anatomií liší a podle všeho se vyvíjely konvergentní evolucí; u myzopodovitých jsou mj. přísavné disky spíše lepivé, než aby fungovaly na principu pravého podtlaku jako u tyropterovitých.
Ekologie Oba druhy jsou endemity ostrova Madagaskar: netopýr přísavkový se vyskytuje na východním pobřeží ostrova, zatímco Myzopoda schliemanni žije v suchých lesích západního Madagaskaru.
Podobně jako tyropterovití zřejmě hřadují na hladkém povrchu listů (např. ravenala madagaskarská [Ravenala madagascariensis]), přičemž k přilnutí jim pomáhají přísavné disky na končetinách. Při hřadování jsou netopýři orientováni hlavou nahoru, tuhý ocas slouží zespodu jako podpěra. O stravě dospělců nebo rozmnožování byly získány jen kusé informace, a nelze z nich proto spolehlivě vyvozovat obecné závěry.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Netopýrotvaří
Kategorie:Endemity Madagaskaru