Hrobka Valdštejnů, také hrobka Waldsteinů nebo Waldstein-Wartenbergů, případně Valdštejnská či Waldsteinská hrobka je klasicistní hrobka hraběcího rodu Waldstein-Wartenbergů navazující na kapli sv. Anny v Mnichově Hradišti. V roce 1813 ji nechal postavit Arnošt Filip hrabě z Waldstein-Wartenbergu. Stavba je památkově chráněná jako součást komplexu bývalého kapucínského kláštera, je ve vlastnictví státu a spravuje ji Národní památkový ústav.
Historie náhled|vlevo|Kapucínský klášter v Mnichově Hradišti Panství Mnichovo Hradiště se dostalo do majetku Waldsteinů v roce 1622, kdy zkonfiskované statky Václava Budovce z Budova (1551–1621) koupil císařský plukovník Albrecht z Waldsteinu (Valdštejna) (1583–1634).
Ke konci 17. století byl v těsné blízkosti mnichovohradišťského zámku Arnoštem Josefem z Waldsteinu (1654–1708) založen kapucínský klášter s kostelem svatých Tří králů. K němu byla v letech 1723–1724 přistavěna na náklady Marie Markéty Waldsteinové, rozené Czerninové z Chudenic (1689–1725) kaple sv. Anny. Klášter byl v roce 1787 zrušen, o něco později budovy a pozemky koupil Arnošt Filip z Waldstein-Warternbergu (1764–1832).
Z iniciativy Arnošta Filipa z Waldstein-Wartenbergu byla v roce 1813 postavena předsíň, kterou se vstupovalo do podzemní hrobky.
Architektura Valdštejnská rodinná hrobka je klasicistní přístavek, který přiléhá na východní stranu presbytáře kaple sv. Anny.
Drobná zděná stavba byla postavena na obdélném půdorysu. Edikulové průčelí tvoří dva páry toskánských sloupů na společných vysokých pravoúhlých soklech, které nad půlkruhově zaklenutým portálem vynášejí kladí s trojúhelníkovým štítem. Na vrcholu štítu je vztyčen kovaný kříž, zatímco v tympanonu (poli štítu) je umístěn plasticky vyvedený valdštejnský erb.
Sedlovou střechu kryjí bobrovky. Boční fasády zdobí kvádrová rustika ohraničená lizénovým rámcem.
Seznam pohřbených V hrobce bylo pochováno devět osob. V tabulce figuruje i Jan Vincenc Ferrerius (1731–1797), který však nebyl pohřben ve Valdštejnské hrobce, nýbrž na hřbitově. Je vyznačen zeleně.
Chronologicky podle data úmrtí V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených. Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Waldstein-Wartenbergů, žlutě jsou vyznačeny přivdané manželky, pokud zde byly pohřbeny. Červeně jsou vyznačeni majitelé panství, resp. statku Mnichovo Hradiště. První písemná zmínka o předcích je už z 12. století, kdy je k roku 1159 zaznamenán komorník druhého českého krále Vladislava I. Markvart. Zde jsou však generace počítány až od Zdeňka z Waldsteinu (1260 – asi 1304). U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela. Děti jsou vypsány v poznámce u matky, avšak pokud byla matka pohřbena jinde, jsou děti uvedeny v poznámce u otce. Mnichovohradišťská rodová linie, kterou založil František Arnošt z Waldsteinu (1705–1748) žije dodnes.
Po-řadí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky Datum a místo úmrtí Matka 1. 16. Vincenc z Waldstein-Wartenbergu střed|100 px 17. 6. 1731 Vídeň František Arnošt z Waldsteinu 19. 7. 1705 Praha – 14. 9. 1748 Mnichovo Hradiště Žofie ze Sternbergu 11. 6. 1738 Vídeň – 16. 1. 1803 Praha Pohřben na hřbitově u zdi kostela sv. Jakuba v Mnichově Hradišti. V roce 1758 získal od Marie Terezie privilegium k užívání titulu pán z Wartenbergu. Majitel panství Mnichovo Hradiště, Bělá pod Bezdězem a Doksy a od roku 1775 seniorátu Třebíč. Narodily se mu následující děti: 1. Marie Žofie (1760–1818) 2. Leopoldina Františka, provd. Auerspergová (1761–1846; pohřbena ve Vlašimi) 3. Marie Josefa (1762–1841) 4. Arnošt Filip (1764–1832; č. 3) 5. Karolina Kristina Bedřiška, provd. Daun-Theano a pak L'Hoste de Beaulieu (1766–1844) 6. Josefa (1768–?) 7. Emanuel František (1770–1803) 8. Josef Vincenc (1773–1799) 9. Kunhuta (1775–1786) 10. 4. 1797 Třebíč Marie Alžběta z Fürstenbergu 28. 2. 1703 – 22. 1. 1767 Praha 2. (17.) Marie Antonie Des Fours 10. 5. 1772 Praha František Antonín I. Des Fours 23. 6. 1730 Praha – 25. 3. 1822 Hrubý Rohozec 20. 9. 1789 zámek Kozel u Šťáhlav: Arnošt Filip z Waldstein-Warternbergu (č. 3) Pohřbena 5. 1. 1813. Narodily se jí následující děti: 1. Vincent (1791–1793) 2. Kristián Vincenc (1794–1858; č. 5) 3. Antonie Žofie (1800–1801) 1. 1. 1813 Praha Marie Antonie Czerninová z Chudenic 29. 7. 1744 Praha – 16. 11. 1805 Praha 3. 17. Arnošt Filip z Waldstein-Warternbergu 26. 10. 1764 Mnichovo Hradiště Vincenc z Waldstein-Wartenbergu (č. 1) 20. 9. 1789 zámek Kozel u Šťáhlav: Marie Antonie Des Fours (č. 2) Pohřben 17. 8. 1832 v rodinné hrobce. C. k. komoří a tajný rada, podplukovník v armádě, komandér C. k. rakouského Leopoldova řádu, rytíř Maltézského řádu, nejvyšší dědičný kráječ Českého království, majitel panství Mnichovo Hradiště, Bělá pod Bezdězem, Kuřívody, Doksy, Nový Berštejn a seniorátní panství Třebíč na Moravě. Zemřel ve věku 67 let na žaludeční křeče. 13. 8. 1832 Mariánské Lázně Žofie ze Sternbergu 11. 6. 1738 Vídeň – 16. 1. 1803 Praha 1815: Arnoštka Zuzana Breunnerová 11. 8. 1784 – 27. 8. 1849 4. (19.) Anna Marie ze Schwarzenbergu (z orlické větve rodu) střed|100 px 20. 2. 1830 Praha Karel II. ze Schwarzenbergu 21. 1. 1802 Vídeň – 25. června 1858 Vídeň 14. 5. 1848 Praha: Arnošt František z Waldstein-Wartenbergu (č. 8) Pohřbena v hraběcí hrobce 15. 2. 1849. Narodil se jí syn: Arnošt Karel (1849–1913; pohřben v pohřební kapli Povýšení sv. Kříže ve Šťáhlavech) 11. 2. 1849 Praha Josefina Marie Wratislavová z Mitrowicz 16. 4. 1802 Praha – 17. 4. 1881 Praha 5. 18. Kristián Vincenc z Waldstein-Vartenbergu střed|100 px 2. 1. 1794 Praha Arnošt Filip z Waldstein-Warternbergu (č. 3) 14. 5. 1817 Praha: Marie Františka z Thun-Hohensteinu (č. 6) Pohřben 27. 12. 1858. C. k. komoří a tajný rada, nejvyšší dědičný kráječ Českého království, nositel velkokříže C. k. rakouského Leopoldova řádu, vojenského kříte a kříže královské české gardy, rytíř Maltézského řádu, prezident Českého stavovského muzea a lesnického spolku, majitel panství (po roce 1848 statků) Mnichovo Hradiště, Bělá pod Bezdězem, Kuřívody, Doksy, Nový Berštejn, Dubá, Šťáhlavy, Nebílovy, Chocenice, Veselí v Čechách, Třebíč na Moravě, Boros-Sebes, Monyásza, Ravna a Szelezsany v Uhrách. Zemřel ve věku 64 let na seslabení následkem vnitřního krvotoku. 24. prosince 1858 Praha Marie Antonie Des Fours (č. 2) 6. (18.) Marie Františka z Thun-Hohensteinu 21. 8. 1793 Prčice Antonín Josef z Thun-Hohensteinu 16. 12. 1754 Praha – 2. 4. 1840 Poběžovice 14. 5. 1817 Praha: Kristián Vincenc z Waldstein-Vartenbergu (č. 5) Pohřbena 23. 1. 1861. Dáma Řádu hvězdového kříže a palácová dáma. Zemřela ve věku 67 let na ochrnutí plic. Narodily se jí následující děti: 1. Antonie Žofie Arnoštka (1818–1887) 2. Tekla Aloisie Tereza (*/† 1819; pohřbena v pohřební kapli Povýšení sv. Kříže ve Šťáhlavech) 3. Arnošt František (1821–1904; č. 8) 4. Josef Arnošt (1824–1902) 5. Gabriela, provd. Rohanová (1827–1890; pohřbena v Rohanské hrobce v Loukově) 6. Arnoštka, provd. z Nostitz-Rokinitz (1829–1857; pohřbena v Rokytnici v Orlických horách) 7. Františka (1831–1915) 8. Aloisie (1832–1909) 20. 1. 1861 Nový Bernštejn Marie Terezie Wratislavová z Mitrowicz 9. 3. 1766 Prčice – 21. 1. 1851 Praha 7. 21. Arnošt Osvald z Waldstein-Wartenbergu 22. 2. 1874 Arnošt Karel z Waldstein-Wartenbergu 4. 2 1849 Praha – 28. 6. 1913 Brioni Pohřben 1. 4. 1875. Zemřel ve věku 13 měsíců na ochrnutí mozku. 29. 3. 1875 Praha Františka z Thun-Hohensteinu 3. 8. 1852 Žehušice – 24. 7. 1894 Karlovy Vary 8. 19. Arnošt František z Waldstein-Wartenbergu střed|100 px 10. 10. 1821 Praha Kristián Vincenc z Waldstein-Vartenbergu (č. 5) 14. 5. 1848 Praha: Anna Marie ze Schwarzenbergu (č. 4) Pohřben 4. 8. 1904 v rodinné hrobce. C. k. komoří (1844) a tajný rada (1867), major v záloze, nejvyšší dědičný kráječ Českého království, dědičný člen rakouské Panské sněmovny, uherský magnát, rytíř Řádu zlatého rouna (1867), majitel majorátu Mnichovo Hradiště, Bělá pod Bezdězem, Doksy, Šťáhlavy a statků v Uhrách. 1. 8. 1904 Praha Marie Františka z Thun-Hohensteinu (č. 6) Marie Leopoldina ze Schwarzenbergu (č. 9) 9. (19.) Marie Leopoldina ze Schwarzenbergu (z hlubocko-krumlovské větve) střed|150 px 2. 11. 1833 Vídeň nebo Praha Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu 22. 5. 1799 Vídeň – 15. září 1888 Hluboká nad Vltavou 23. 6. 1851 Vídeň: Arnošt František z Waldstein-Wartenbergu (č. 8) Pohřbena 12. 2. 1909. Dáma Řádu hvězdového kříže (1857), palácová dáma a nositelka velkokříže Řádu Alžběty (1898). Majitelka velkostatku Stránov. Zemřela na ochrnutí srdce. Narodily se jí následující děti: 1. Anna Josefina (1853–1903; pohřbena v klášterní kryptě u sv. Gabriela na Smíchově) 2. Marie Karolína (1854–1934) 3. Gabriela Ida, provd. Neippergová (1857–1948; pohřbena na hřbitově v Massenbachhausenu) 4. Kristiana Alžběta, provd. Thun-Hohenstein-Salm-Reifferschiedová (1859–1935; pohřbena vedle Valdštejnské kaple na hřbitově v Doksech) 5. Karel (1861–1884) 6. Adolf Arnošt (1868–1930; pohřben vedle Valdštejnské kaple na hřbitově v Doksech) 8. 2. 1909 Praha Eleonora z Liechtensteinu 25. 12. 1812 Vídeň – 27. 7. 1873 Třeboň 10. 19. Františka z Waldstein-Wartenbergu 25. 8. 1831 Praha Kristián Vincenc z Waldstein-Vartenbergu (č. 5) Pohřbena 3. 2. 1915. Šlechtična nadačního ústavu U svatých Andělů v Praze. Zemřela ve věku 83 let na marasmus senilis. 30. 1. 1915 Praha Marie Františka z Thun-Hohensteinu (č. 6)
Pochovaní v blízkém okolí Ostatky Albrechta z Waldsteinu v kapli sv. Anny V Mnichově Hradišti byli pochováni i další příslušníci rodu. V kapli svaté Anny byly uloženy ostatky nejznámějšího člena rodu Albrechta z Waldsteinu. Císařský vojevůdce byl zavražděn v Chebu v roce 1634. Původně byl pohřben ve Stříbře. Později se jeho ostatky dvakrát stěhovaly. V roce 1636 byly uloženy ve Valdicích. Tamní kartouza však byla v rámci josefinských reforem zrušena, a proto senior rodu Vincenc z Waldstein-Wartenbergu nechal jeho ostatky v roce 1785 převézt do kaple svaté Anny. Nacházely se za dřevěnými dvířky v neoznačeném hrobě. U příležitosti třístého výročí zavraždění Waldsteina v roce 1934 nechal majitel mnichovohradišťského velkostatku Karl Ernst Waldstein-Wartenberg (1897–1985) vyhotovit náhrobní desku z červenorůžového sliveneckého mramoru s bronzovým reliéfem vojevůdce, který vytvořil sochař Karl Kolaczek.
Z Valdic sem byly přesunuty také ostatky první Albrechtovy manželky, syna a ostatky některých Vartenberků.
V tabulce jsou základní údaje o zemřelých.