Hrobka Auerspergů nebo také Auersperská hrobka je pohřební kaple původně kraňského šlechtického rodu Auerspergů ve Vlašimi v okrese Benešov. Neoklasicistní budova z roku 1884 se nachází severně od ulice Prokopova v parku, který vznikl na místě zrušeného hřbitova. Hrobka je památkově chráněná a vlastní ji římskokatolická farnost Vlašim.

Historie Vlašimské panství získala v roce 1744 knížata z Auerspergu, k čemuž došlo sňatkem Marie Josefy z Trautsonu (1724–1792) s Karlem Josefem z Auerspergu (1720–1800).

Hřbitov u sv. Jiljí se rozkládal přibližně mezi ulicemi Komenského a Lumíra Březovského. Plocha hřbitova, který byl zrušen v roce 1979, získala parkovou úpravu. V jeho jižní části se nachází samostatně stojící pohřební kaple. Byla postavena v roce 1884 pro majitele vlašimského zámku. Jako první zde byla pohřbena Johanna Auerspergová, rozená Festeticsová z Tolny (1830–1884), poté její manžel Adolf Karel z Auerspergu (1821–1885) a nakonec jejich předčasně zesnulý syn.

Po zrušení hřbitova v roce 1979 byly ostatky knížecí rodiny přeneseny do krypty pod kostelem sv. Jiljí.

Architektura náhled|vlevo|Pohřební kaple před restaurováním Osamoceně stojící hrobka v neoklasicistním stylu má podobu kaple obdélného půdorysu. Kdysi dominantní prvek se stal poslední připomínkou zaniklého hřbitova.

Nejvíce zdobené je vstupní, tedy severní průčelí, které je úmyslně obrácené ke kostelu sv. Jiljí, kam také přes hřbitov vedla přímá cesta. Z tohoto důvodu je oltář poněkud netradičně orientovaný na jih. Průčelí předstupuje portikus na dvou hranolových pilířích. Nad ním je trojúhelníkový štít, který zakončuje kamenný kříž se zaoblenými rameny. Na architrávu je vsazen kovový nápis PAX VOBIS (Pokoj s Vámi). Uprostřed štítů je plasticky vyveden alianční znak Auerspergů a Festeticsů a nad ním knížecí koruna. Znak je doplněný o florální motivy. Další zdobné prvky portiku se nedochovaly, připomínají je však otvory v kameni.

Kamenný pravoúhlý vstupní portál je rámovaný květinovým dekorem. V něm je vsazena dvoukřídlá mříž.

Fasády jsou členěny omítkovým kvádrováním. Boční fasády navíc zdobí slepá okna zakončená tympanonem. Na zadní stěně je malé kruhové okénko, které osvětluje oltář, a dva jednoduché okapové svody (chrliče). V horní části hrobku obíhá římsa podpíraná zdobnými volutovými konzolami. Nad ní je kamenná ohrádka s třemi sloupky na každé straně, která zakrývá mírně šikmé střechy se světlíkem.

náhled|Interiér kaple Interiér má valenou klenbu se světlíkem. Podlahu tvoří černé a bílé dlaždice položené na koso a žulový kámen zakrývající vchod do krypty, na kterém je znázorněn kříž a letopočet 1884. Vnitřní stěny stěny jsou členěny pilastry. V interiéru kaple se dochovala mramorová oltářní mensa proti vchodu. Na východní stěně je zazděna žulová deska ve štukovém rámu s německým nápisem Was eng umschlossen dieser Raum enthaelt Für unsere Herzen war es eine Welt 9ten Maerz 1884 (Na tomto místě je uloženo vše, co nás těsně obklopuje. Pro naše srdce to znamená svět. 9. března 1884).

Součástí kaple bývala pískovcová socha Panny Marie s Ježíškem, která byla z bezpečnostních důvodů v 90. letech 20. století přesunuta do předsíně bočního vchodu nedaleko stojícího děkanského kostela sv. Jiljí.

Seznam pochovaných V tabulkách jsou uvedeny základní informace o pohřbených. Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Auerspergů, žlutě jsou vyznačeny manželky přivdané do rodiny, pokud zde byly pohřbeny, nebo příbuzní. Červeně jsou vyznačeni majitelé panství, respektive velkostatku Vlašim. První zmínky o rodu jsou doloženy k roku 1220, zde jsou však generace počítány až od Děpolda z Auerspergu (1362–1428), jehož vnuci Pankrác (1441–1496) a Vollrath († 1495) založili dvě hlavní linie rodu. V roce 1550 získal rod stav svobodných pánů, v roce 1630 hraběcí stav, v roce 1653 byla jedna rodová linie povýšena do knížecího stavu. U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela.

Chronologicky podle data úmrtí V hrobce byly pohřbeny tři osoby, ale ostatky se v ní už od roku 1979 nenacházejí.

Pořadí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky Datum a místo úmrtí Matka 1. (14.) Johanna Festeticsová z Tolny 15. 6. 1830 Tolna Arnošt Jan Festetics z Tolny 24. 8. 1800 Praha – 19. 11. 1869 Praha 6. 10. 1857 Vlašim: Adolf Karel z Auerspergu (č. 2) Tělo bylo 11. 3. 1884 vykropeno v domě úmrtí ve Vídni, převezeno do Čech a pohřbeno 13. 3. na hřbitově ve Vlašimi. V roce 1979 byly ostatky přesunuty do krypty kostela sv. Jiljí. Dáma Řádu hvězdového kříže a palácová dáma. Zemřela ve věku 53 let na zatuzení jater.

Narodilo se jí šest dětí: 1. Karel 9. kníže z Auerspergu (1859–1927) 2. Johanna, provd. Rohanová (1860–1922; pohřbena v Rohanské hrobce v Loukově) 3. Adolf (*/† 1862; č. 3) 4. Ernestina (1862–1935), dvojče 5. Aglaja, provd. Kinská (1868–1919; pohřbena v hrobce Kinských v Budenicích) 6. František Maria (1869–1918) 9. 3. 1884 Vídeň Johanna Kotzová z Dobrše (č. x869) 2. 14. Adolf Karel z Auerspergu center|100 px 21. 7. 1821 Vlašim (Karel) Vilém II. z Auerspergu (č. x827) 26. 10. 1845 Praha: Johanna Aloisie Mladotová ze Solopisk 14. 11. 1820 Mašťov – 26. 10. 1849 Bad Ischl Tělo bylo vykropeno 8. 1. 1885 v Rakousku, převezeno do Čech a pohřbeno 10. 1. v kryptě na hřbitově ve Vlašimi. V roce 1979 byly ostatky přesunuty do krypty kostela sv. Jiljí. Ministerský předseda Předlitavska (1871–1879), v tomto úřadě vystupoval proti českým zájmům. V roce 1859 odešel z armády s hodností majora ad honores, c. k. tajný rada (1868), nejvyšší zemský maršálek Českého království (1867–1870), předseda c. k. nejvyššího účetního dvora (1879–1885), poslanec Českého zemského sněmu (1867–1870, 1872–1883), doživotní člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady (1869–1885), rytíř rakouského Řádu zlatého rouna (1878). Majitel zámku Goldegg (od roku 1880) a velkostatku Libouň.

Zemřel ve věku 63 let na krvácení do mozku (encephalorrhagia).

První manželka byla pohřbena na hřbitově v Bad Ischlu.

Jeho starší bratr Karel Vilém z Auerspergu (1814–1890), 8. kníže z Auerspergu a vévoda z Gotschee, byl ministerským předsedou Předlitavska (1867–1868). 5. 1. 1885 zámek Goldegg, Dolní Rakousy Frederika Luisa z Lente (č. x860) 6. 10. 1857 Vlašim: Johanna Festeticsová z Tolny (č. 2) 3. 15. Adolf z Auerspergu 14. 2. 1862 Teplice Adolf Karel z Auerspergu (č. 2) Původně pohřben 17. 2. 1862 v Teplicích, v roce 1874 byly ostatky převezeny do krypty kostela sv. Jiljí ve Vlašimi, v roce 1886 do hrobky Auespergů ke svým rodičům. V roce 1979 byly jeho ostatky vloženy do rakve otce a přesunuty zpět do krypty kostela sv. Jiljí. Dvojče Ernestiny (1862–1935). Zemřel na slabost ve věku jednoho dne. 15. 2. 1862 Teplice Johanna Festeticsová z Tolny (č. 2)

Pohřbení v kostele sv. Jiljí ve Vlašimi Před vybudováním samostatné hrobky na hřbitově bývali Auerspergové pohřbíváni od poloviny 18. století u kostela nebo v kryptě kostela sv. Jiljí ve Vlašimi. K úpravě kostelní krypty došlo v roce 1790 z iniciativy majitelky panství Marie Josefy, rozené z Trautsonu (1724–1792). Ta tam byla také pohřbena jako první. Hrobka měla rozměry přibližně 4,5 x 3,5 metrů. Vstup do hrobky se nacházel uprostřed hlavní lodi a zakrýval ho červený mramorový náhrobník dřívějších majitelů Vlašimi Klenovských ze Ptení.

Osoby v tabulce jsou zvýrazněny zeleně ve dvou sloupcích a mají speciální číslování.

Pořadí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky Datum a místo úmrtí Matka x750. 12. Jindřich z Auerspergu 6. 2. 1748 Karel Josef z Auerspergu 17. 2. 1720 Vídeň – 2. 10. 1800 Losenstein Pohřben 18. 8. 1750 u vnější zdi presbytáře kostela sv. Jiljí ve Vlašimi Zemřel ve věku 2 let na úplavici. 17. 8. 1750 Vlašim Marie Josefa z Trautson-Falkensteinu (č. x792) x792. (11.) Marie Josefa z Trautson-Falkensteinu 25. 8. 1724 Vídeň Jan Vilém z Trautsonu 5. 1. 1700 Vídeň – 3. 10. 1775 Vídeň 31. 5. 1744 Vídeň: Karel Josef z Auerspergu 17. 2. 1720 Vídeň – 2. 10. 1800 Losenstein Pohřbena v růžových šatech v kryptě kostela sv. Jiljí ve Vlašimi. Dědička panství Vlašim v Čechách a Köppach, Ennsegg, Pantaleon, Vollsbach a Roith v Horních Rakousích. Zemřela ve věku 67 let.

Narodily se jí následující děti: 1. Marie Františka, provd. Daun-Thiano a poté von Sheltown (1745–1818; pohřbena v kostele Maria Laah ve Wolfernu) 2. Marie Josefa (1746–1756) 3. Jindřich (1748–1750; č. 750) 4. Vilém I. (1749–1822; č. x822) 5. Karel z Auersperg-Trautsonu (1750–1822) 6. Marie Kristina, provd. ze Seilern-Aspangu (1752–1791) 7. Marie Františka, provd. ze Salm-Reifferscheidt-Raitze (1752–1791) 8. Josef (1756–1758) 9. Johann (1758–1759) 10. Antonín (1759–1767) 11. Marie Aloisie, provd. z Oettingen-Oettingenu a Oettingen-Spielbergu (1762–1825) 12. Vincent (1763–1833) 13. Marie Alžběta (*/† 1768)

Manžel byl pochován v kostele Maria Laah u Losensteinleitenu v Horních Rakousích, zatímco jeho srdce bylo uloženo v kostele sv. Fabiána v Kočevje (Gottschee) ve Slovinsku. 10. 5. 1792 Praha Marie Anna Ungnadová z Weissenwolffu 1703–1730 x821. 14. Leopoldina z Auerspergu 21. 1. 1820 (Karel) Vilém II. z Auerspergu (č. x827) Pohřbena 31. 1. 1821 u vnější zdi presbytáře na východní straně kostela sv. Jiljí ve Vlašimi. Ve zdi presbytáře ji připomíná pamětní deska. Zemřela ve věku 1 roku na psotník. 28. 1. 1821 Praha Frederika Luisa z Lente (č. x860) x822. 12. Vilém I. z Auerspergu střed|100px 9. 8. 1749 Vídeň Karel Josef z Auerspergu 17. 2. 1720 Vídeň – 2. 10. 1800 Losenstein 1./10. 2. 1776 Doksy: Leopoldina Františka z Waldstein-Wartenbergu (č. x846) Pohřben v uniformě 20. 3. 1822 v kryptě kostela ve Vlašimi. Jeho srdce bylo uloženo v kostele sv. Fabiána v Kočevje (Gottschee) ve Slovinsku. 6. kníže z Auerspergu (1800–1822), generál, majitel panství Vlašim. Zemřel ve věku 72 let na opakovanou mozkovou mrtvici. 16. 3. 1822 Praha Marie Josefa z Trautson-Falkensteinu (č. x792) x827. 13. (Karel) Vilém II. z Auerspergu 5. 10. 1782 Praha nebo Štýrský Hradec Vilém I. z Auerspergu (č. x822) 2. 5. 1804 Tachov: Adelheid z Windisch-Graetze 4. 12. 1788 Brusel – 8. 10. 1806 Lipsko Pohřben 29. 1. 1827 v kryptě kostela ve Vlašimi. 7. kníže z Auerspergu (1822–1827), c. k. komoří (1810), majitel panství Vlašim a majorátu Goldegg. Zemřel ve věku 46 let [!] na mozkovou mrtvici.

První manželka byla pohřbena v kostele Maria Laah ve Wolfernu. 25. 1. 1827 Vlašim Leopoldina Františka z Waldstein-Wartenbergu (č. x846) 15. 2. 1810 Praha: Bedřiška z Lenthe (č. x860) x846. (12.) Leopoldina Františka z Waldstein-Wartenbergu 7. 8. 1761 Mnichovo Hradiště Jan Vincenc Ferrerius z Waldstein-Wartenbergu 17. 6. 1731 Vídeň – 10. 4. 1797 Třebíč 1./10. 2. 1776 Doksy: Vilém I. Karel z Auerspergu (č. x822) Tělo bylo vykropeno 2. 12. 1846 v Praze. Pohřbena 4. 12. v knížecí hrobce v kostele ve Vlašimi. Zemřela ve věku 85 let na zanícení plic. Narodily se jí následující děti:

1. Marie Josefa, provd. Göthen (1777–1811; pohřbena v kostele Maria Laah ve Wolfernu) 2. Jindřiška (1778–1787) 3. Marie Žofie, provd. Chotková (1780–1865; č. x865) 4. (Karel) Vilém II. (1782–1827; č. x827), 7. kníže 5. Karel (1783–1847) 6. Marie Terezie (1784–1819) 7. Vincenc (1790–1812) 30. 11. 1846 Praha-Nové Město Žofie ze Šternberka 11. 6. 1738 Vídeň – 16. 1. 1803 Praha x860. (13.) Bedřiška (Friederike) z Lenthe 13. 2. 1791 Celle Karel Levin z Lenthe 15. 2. 1810 Praha: (Karel) Vilém II. z Auerspergu (č. x827) Pohřbena 6. 11. 1860 v kryptě kostela ve Vlašimi. Zemřela ve věku 76 let [!] na ochrnutí plic. Narodily se jí následující děti:

1. Aglaja, provd. Kocová z Dobrše (1812–1899) 2. Vilemína, provd. z Nostitz-Rienecku (1813–1886) 3. Karel Vilém (1814–1890) 4. Alexander (1818–1866; č. x866) 5. Leopoldina (1820–1821; č. x821)