Eduard Spáčil (* 11. července 1950 Liberec) je český klavírista, skladatel a učitel. Vystudoval konzervatoř v Brně a Akademii múzických umění v Praze. Od roku 1973 do roku 1982 působil jako pedagog na konzervatoři v Plzni. V roce 1975 se svými spoluhráči založil soubor Baroque Jazz Quintet, se kterým odehrál přes 2000 koncertů v Česku i v zahraničí. Také působil v Experimentálním studiu v Plzeňském rozhlase. Mezi lety 1990 a 2000 se věnoval hře na syntezátor a digitální klavír a vydal pro ně učebnice. Od září 2013 vyučuje hru na elektronické klávesové nástroje a další předměty související s elektronickou hudbou na konzervatoři v Plzni.
Studium
Začátky S hudebním vzděláním Eduarda Spáčila začali už v dětství jeho rodiče. V jedenácti letech poté začal chodit do hudební školy a rozhodl se pro studium klavíru. Přípravkou na konzervatoř byla Spáčilovi hudební škola v Brně, v jejíž výuce byla kladen důraz na hudební nauku, aby byli žáci dobře připraveni i po teoretické stránce. V deváté třídě Eduard Spáčil úspěšně složil přijímací zkoušky a od září toho roku nastoupil na konzervatoř v Brně.
Konzervatoř Brno V prvním ročníku studoval klavír u profesora Josefa Kysely a od druhého ročníku začal studovat také kompozici u profesora Bohuslava Řehoře. Spáčilovi se naskytla příležitost docházet společně se svými kolegy na brněnskou JAMU, kde tou dobou působili skladatelé Alois Piňos a Miloslav Ištvan. Studium konzervatoře dokončil pod vedením Cyrila Klimeše a byl přijat na AMU do Prahy.
AMU – hudební a taneční fakulta Na akademii tou dobou vyučovali klavírní profesoři František Rauch, František Maxián, Josef Páleníček, Ivan Moravec, Valentina Kameníková a Dagmar Baloghová. Mimoto čerpal Spáčil hudební zkušenosti s pedagogy s jiným hudebním zaměřením, než byla hra na klavír. Byli jimi např. cembalistka Zuzana Růžičková, u níž Eduard Spáčil studoval interpretaci barokní hudby, dále houslisté Václav Snítil, Alexandr Plocek a Ivan Štraus, violoncellisté Karel Pravoslav Sádlo, Miloš Sádlo a pedagogové vyučující dechové nástroje nebo zpěv.
Během studií v Praze se věnoval výhradně klasické hudbě – hře na klavír a nekomponoval. V roce 1973 Eduard Spáčil absolvoval na AMU sólovým recitálem a koncertem s orchestrem FOK (koncert A-dur – F. Liszt).
Kariéra
Soutěže V roce 1970 se zúčastnil Mezinárodní klavírní soutěže Bedřicha Smetany v Hradci Králové a ve druhém kole soutěže za své vystoupení získal rekordní počet 24,8 bodů z maximálních 25. a byl oceněn 2. cenou soutěže. Zhruba za tři roky začal Spáčil intenzivní příprava na Mezinárodní soutěž P. I. Čajkovského, která se konala v Moskvě. Příprava na ni trvala celý rok. Soutěžní repertoár pro druhé kolo obsahoval cca 80 minut hudby ze všech stylových období. Všichni účastníci soutěže měli za úkol si předem připravit dva koncerty s orchestrem. První klavírní koncert P. I. Čajkovského byl povinný a druhý si každý účastník volil sám. Spáčil si vybral klavírní koncert Antonína Dvořáka a umístil se mezi prvními třiceti soutěžícími z celkového počtu 110 klavíristů.
Spáčilovo klavírní trio Během posledního roku studia AMU nastoupil Eduard Spáčil na konzervatoř v Plzni jako začínající pedagog. Zde se spřátelil se svými kolegy – houslistou Františkem Drsem a violoncellistou Alešem Teršem. František Drs byl v té době také koncertním mistrem orchestru Divadla J. K. Tyla v Plzni. Aleš Terš koncertoval jako sólista i jako člen Sedláčkova kvarteta. Tito tři kolegové v roce 1977 založili hudební trio. Prvotní název tohoto uskupení byl Západočeské klavírní trio. Později jej členové přejmenovali na Spáčilovo klavírní trio. Komorní soubor byl zaměřen na čistě klasickou hudbu (W. A. Mozart, J. Haydn, J. Brahms, A. Dvořák aj.). Kromě toho začal pro trio skládat hudbu sám Eduard Spáčil. První věnovaná skladba se jmenovala Introdukce a rondo. Mezi další Spáčilova díla patřila skladba s názvem Toccaty pro housle, cello a klavír. Spáčil však nebyl jediným, kdo se rozhodl pro trio skládat. Další skladatelé, kteří přispěli svou tvorbou a rozhodli se napsat pro trio pár hudebních kousků, byli např. Pavel Kopecký a Reiner Denewitz. Premiéra skladby od Reinera Denewitze se konala v Čechách.
Členové tria se zúčastnili interpretační soutěže komorních souborů v Kroměříži, kde získali čestné uznání. Kromě toho se účastnili také postgraduálního studia komorní hry na AMU v Praze. Koncertovali v Československu – převážně v západočeském regionu. V roce 1980 trio opustil František Drs kvůli dirigentské činnosti a na jeho místo nastoupila profesorka plzeňské konzervatoře Radana Váňová. Zanedlouho však ze souboru odešla a na místo houslisty nastoupil Jiří Žilák. Spáčilovo klavírní trio aktivně působilo necelých deset let. V polovině 80. let se pro vytížení všech členů souboru trio rozpadlo a ukončilo svou kariéru.
Baroque Jazz Quintet v roce 1975 Eduard Spáčil společně s Jiřím Hlaváčem založili soubor s názvem Baroque Jazz Quintet. Členy se stali Eduard Spáčil jako klavírista, klarinetista Jiří Hlaváč, flétnista Štěpán Žilka a dva jazzoví hudebníci – bubeník Ivan Dominák a kontrabasista František Uhlíř. V tomto obsazení převažovali hráči klasické hudby nad jazzmany, proto se v úplných začátcích členové souboru soustředili zejména na barokní a klasickou hudbu v lehce swingové podobě s jazzovým doprovodem kontrabasu a bicích.
V 80. letech BJQ svůj repertoár rozšířil a začal se více orientovat na jazz. V té době se Eduard Spáčil intenzivně věnoval studiu jazzové harmonie, improvizace a jazzové interpretace. Získané dovednosti z této oblasti pak použil také při spolupráci s jinými jazzovými hudebníky, např. s Emilem Viklickým (jazzový pianista), Janou Koubkovou (zpěvačka) nebo Tedem Cursonem (americký jazzový trumpetista).
S dosavadními zkušenostmi všech členů souboru začali hráči BJQ společně vytvářet modernější projekty, v nichž stavěli jazzovou hudbu do popředí. Jako jazzový soubor koncertovali po Evropě a pořádali stovky koncertů po celém Československu. Jednalo se o výchovné koncerty pro mládež, protidrogové a protikuřácké projekty s doc. Jaroslavem Skálou, komorní koncerty KPH (Kruh přátel hudby) a účinkování na festivalech. Každý z členů souboru napsal pro BJQ alespoň jednu skladbu. Svá díla souboru věnovali také další čeští skladatelé, např. Alois Piňos, Karel Velebný, Alexej Fried nebo Jan Klusák.
Baroque Jazz Quartet V roce 1998 se Jiří Hlaváč rozhodl BJQ opustit, aby se mohl věnovat i jiným aktivitám. Po jeho odchodu byl soubor přejmenován na Baroque Jazz Quartet. I v této sestavě zůstali členové souboru aktivní a vydali CD s novými skladbami a aranžmá. Soubor svoji činnost oficiálně neukončil, ale jejich poslední koncert se uskutečnil 6. dubna 2016 v Hradci Králové. Členové souboru zde vystoupili s Filharmonií Hradec Králové a společně zahráli skladby od umělců jako např. Claude Bolling, George Gershwin, Pat Metheny nebo Dave Brubeck. Kromě toho zde zazněly také autorské kompozice Eduarda Spáčila a Františka Uhlíře.
Trio ACTAEON Eduard Spáčil také vystupuje spolu s 1. klarinetistou České filharmonie Janem Brabcem a s členem Janáčkova kvarteta Janem Řezníčkem, který je zároveň profesorem brněnské JAMU. Vystupují spolu jako duo nebo trio. Jako trio jsou známí pod názvem Trio ACTAEON. Soubor byl pojmenován po triu skladatele Kurta Antona Huebera, jehož skladby také interpretovali.
Pedagogická činnost
Konzervatoř Plzeň (1973–1982) Eduard Spáčil se stal pedagogem již za dob svého studia na AMU. V roce 1973 nastoupil jako učitel na konzervatoř v Plzni. Nejprve vyučoval povinný klavír a příležitostně korepetoval, později se kromě toho věnoval také výuce hry na klavír v rámci hlavního oboru. Vzhledem k narůstajícímu počtu koncertů Baroque Jazz Quintet se rozhodl výuky zanechat. Mezi jeho žáky patří například jazzový klavírista a skladatel pohádkové hudby Zdeněk Zdeněk.
Konzervatoř Plzeň (od roku 2013) Eduard Spáčil přišel na plzeňskou konzervatoř s návrhem na vznik nového hlavního oboru – hry na elektronické klávesové nástroje, který by nezahrnoval pouhou hru na klávesy, ale také osvojení sei různých typů elektronických klávesových nástrojů (Yamaha, Mox, Roland atd.), programování, propojení klávesových nástrojů s počítačem, úprava zvuku a tvorba nahrávky v počítači (tzn. tvorba elektronické či elektroakustické hudby). Tým profesorů plzeňské konzervatoře (Pavel Samiec, Tomáš Kuhn, Jiří Bezděk a další) tedy zpracoval učební osnovy a s pomocí ředitele konzervatoře Brejchy byla v roce 2013 na plzeňské konzervatoři otevřena výuka elektronických klávesových nástrojů jako hlavní obor. Tím se stala plzeňská konzervatoř první konzervatoří v České republice, kde probíhala aktivní výuka tohoto oboru. Eduard Spáčil učí na konzervatoři kromě elektronických klávesových nástrojů ještě další předměty spojené s elektronickou hudbou. Patří mezi ně historie EKN, metodika EKN a zvukové syntézy v praxi. Je zde také učitelem povinného klavíru a jazzové improvizace. Mimo to se Spáčil také účastní hudebních soutěží jako porotce.
Základní umělecká škola Třemošná (od roku 2009) Na podzim roku 2009 vznikl na základní umělecké škole ve Zbirohu z iniciativy paní ředitelky Kateřiny Egermaierové orchestr ESO. V tomto roce zde začal vyučovat Eduard Spáčil, který se ujal vedení orchestru. V hudebním programu Sibelius rozepisoval jednoduchá aranžmá pro jednotlivé nástroje a tvořil tak partitury známých i vlastních skladeb. V prosinci roku 2009 se orchestr dočkal svého prvního vystoupení před publikem na slavnostním koncertě ZUŠ Zbiroh. Dále se pak prezentoval v květnu roku 2010 na hudebním festivalu Vačkářův Zbiroh a téhož roku na podzim se účastnil společného koncertu s orchestrem TREMOLO. Orchestr ESO se představil také na Mezinárodním veletrhu cestovního ruchu v Plzni. Mezi členy orchestru byli kromě žáků také učitelé ZUŠ Zbiroh. Repertoár byl zaměřen na různé žánry od klasiky až k jazzu. Orchestr spolupracoval se sborem ZUŠ Zbiroh pod vedením Miriam Sudkové Srncové a tanečním oddělením pod vedením Jeny Janovské.
Autorská činnost Skladby Názevobsazeníduratarok vznikužánrIntrodukce a Rondohousle, violoncello, klavír5´1980K3 Burleskyhoboj, klarinet, fagot8´1980KPalmstroemzpěv (alt) a nonet8:301980KPreludium a fugatrubka, lesní roh, pozoun6´1980K2 kontrastní studieklavír, kontrabas, bicí9´1980KMalá suitaklavír5´1980KEllingtoniahoboj, klarinet, klavír, kontrabas, bicí9´1981JQuartettino di Pilsenflétna, klarinet, fagot, klavír9´1981KConcertino piccoloklavír+ smyčc. kvartet18´1982KToccatavioloncello sólo4´1982KToccataklavír4´1982KToccatahoboj sólo4´1983KToccatahousle sólo4´1983KToccatyhousle, violoncello, klavír23´1983KMedvědí bajkykontrabas, klavír8´1983KHledání světlavarhany (syntetizér)8:301983EAJak se tváří pohodajazz. soubor23´1983JMysteriaklavír10´1984KPocta barbarůmjazz. soubor18´1983KDg. 304 – suita z baletní hudbysyntetizéry15´1984EAKoncertantní suitasaxofon a orchestr15´1984KMysteriaklavír10´1984KPastelové náladyjazz. soubor15´1984JVarující troskysyntetizér9´1984EAHrátka s BJQjazz. soubor10´1984JConcertinoklavír, big-band13´1985JMedvědí namlouvánílesní roh, syntetizér7´1985EAKubánské obrázkyjazz. soubor23´1985JKrok k extázitrubka, marimba + EA základ10´1985EASlza jako kapka Bejaulisjazz. soubor4´1985JJen ona nikdejazz. soubor5´1985JSólo pro R8EA hudba8´1986EAKomorní suita 1jazz. soubor20´1986JRitornely3 saxy a EA základ10:301986EASonátavioloncello a klavír13´1986KGroteskyflétna a kytara9´1986KAproximace 2jazzový soubor a smyčce14´1986KBlues a Toccatabrass band10´1986KKomorní suita 2jazz. soubor18´1987JExpresorchestr5´1987KHryklavír + EA základ15´1987EAPoémaEA hudba8´1987EAOstrov nesplnitelných přánílesní roh, syntetizér10´1987EASetkání s PBBbig-band5´1987JHudebník ze Saint-MeryEA hudba13´1987EAHudba pro PlzeňEA hudba13´1989EAObrázky z Nového světaviola, klavír9´2007K K = klasická hudba J = jazz EA = Elektronická Hudba
Hudební spolupráce