Chavornay je obec na jihozápadě Švýcarska, v okrese Jura-Nord vaudois v kantonu Vaud. V roce 2017 se bývalé samostatné obce Essert-Pittet a Corcelles-sur-Chavornay sloučily s Chavornay. Žije zde obyvatel.

Geografie Chavornay leží v nadmořské výšce 452 m, vzdušnou čarou 10 km jihozápadně od okresního města Yverdon-les-Bains. Obec se rozkládá na východním okraji roviny Orbe, mezi koryty řek Talent na jihu a Ruisseau de Sadaz na severu, na Vaudské plošině.

Území obce o rozloze 11,1 km² zahrnuje část Vaudské plošiny. Západní část území zaujímá široká rovina Orbe, kterou odvodňují regulovaná koryta řek Nozon (který místy tvoří západní hranici), Talent a kanál Entreroches. V rovině se nacházejí bývalé jílové jámy cihelny, které jsou dnes částečně zrenaturované, částečně ponechané samovolnému vývoji, postupně se naplnily vodou a dnes tvoří tůně s významnými ptačími populacemi. Na jihovýchod se obecní území rozprostírá přes mírně stoupající svah v povodí potoka Ruisseau de Sadaz až k okraji náhorní plošiny severního Gros de Vaud. V lese Bois Désert se nachází nejvyšší bod Chavornay ve výšce 608 m n. m. Úplně na jihu zasahuje území do hlubokého údolí řeky Talent, zaříznutého do molasových vrstev oblasti Gros de Vaud. V roce 1997 připadalo z rozlohy obce 14 % na zastavěné území, 16 % na lesy a křoviny, 66 % na zemědělskou půdu a necelá 4 % tvořila neproduktivní půda.

K Chavornay patří rozsáhlé nové obytné čtvrti, hospodářská usedlost Le Pâquier (439 m n. m.) uprostřed Orbeské roviny západně od kanálu Entreroches a několik samostatných statků. Sousedními obcemi Chavornay jsou na západě Orbe, na severozápadě Valeyres-sous-Rances, na severu Ependes, na východě Suchy, na jihovýchodě Essertines-sur-Yverdon, na jihu Vuarrens a Penthéréaz a na jihozápadě Bavois a Arnex-sur-Orbe.

Historie náhled|vlevo|Kostel švýcarské reformované církve Na území obce byly objeveny pozůstatky osídlení z římské doby, stejně jako římské mince a další artefakty. První písemná zmínka o místě pochází již z roku 927 ve formě místního určení in villa Cauorniaco. Později se objevují názvy Cavorniacum (977), Cavornacum (1173), poprvé Chavornay (1217), poté Chauornai a Chavornai (1228), Chauornay (1453) a Chavornex (1628). Název obce pravděpodobně vychází z galského rodového jména Cavorinius.

Chavornay patřilo od 9. století ke království Horní Burgundsko a bylo dočasně i rezidencí králů. Z jejich sídla se však nedochovaly žádné pozůstatky. V 11. století připadlo místo lausannskému biskupovi; ve 13. století rozšířilo svůj vliv na Chavornay také Savojsko. Od 11. do konce 15. století je doložen šlechtický rod z Chavornay. Sídlo mělo ve středověku uděleno od vrchnosti různá svobodná práva.

Po dobytí Vaudu Bernem v roce 1536 se Chavornay dostalo pod správu zemského panství Yverdon. V jeho rámci tvořilo kastelánii s vlastním soudem. Po pádu Staré konfederace patřila obec v letech 1798–1803 v období helvétského soustátí ke kantonu Léman, který následně s přijetím mediační ústavy zanikl a stal se součástí kantonu Vaud. Roku 1798 bylo Chavornay přiřazeno k okresu Orbe.

Krátce před první světovou válkou proběhl v roce 1913 u Chavornay první průzkum ropy ve Švýcarsku. Vrt, stejně jako druhý zkušební vrt provedený téhož roku, oba do hloubky něco málo přes 200 metrů, však nepřinesly žádný komerčně využitelný nález.

Obyvatelstvo Vývoj počtu obyvatel Rok 1850 1900 1910 1930 1950 1960 1970 1980 1990 2000 Počet obyvatel 805 789 1056 1221 1383 1414 1521 1598 2323 2785 Z celkového počtu obyvatel je 88,6 % francouzsky mluvících, 3,7 % německy mluvících a 2,2 % portugalsky mluvících (stav v roce 2000). Ke švýcarské reformované církvi se ve stejném roce hlásilo 50,1 % obyvatel, k církvi římskokatolické 24,5 % obyvatel. Obec je součástí aglomerace Lausanne, počet obyvatel obce je stoupající.

Hospodářství Chavornay bylo až do začátku 20. století převážně zemědělskou obcí. I v 21. století mají polní hospodářství (zejména pěstování zeleniny) a ovocnářství v ekonomické struktuře obyvatelstva nezanedbatelný podíl. Na svazích obrácených k jihu se nachází několik malých vinařských oblastí.

Na řece Talent stál už od 16. století mlýn. S lepším dopravním napojením se od konce 19. století začaly usazovat významné podniky. Dříve nejvýznamnější firmou byla cihelna Barraud, která fungovala v letech 1906 až 1966. V roce 1977 vznikl v Chavornay velký celní sklad. Kromě toho zde dnes působí řada menších a středních podniků, mimo jiné v oblasti strojírenství, karosářství, elektrotechniky, stavebnictví a zahradnictví.

V posledních desetiletích se vesnice díky své atraktivní poloze rozvinula také jako rezidenční obec. Mnoho ekonomicky aktivních obyvatel proto dojíždí za prací do Orbe, do oblasti Yverdonu a do širšího okolí Lausanne.

Doprava náhled|vpravo|Železniční stanice Obec má velmi dobré dopravní spojení. Leží na hlavní silnici z Lausanne do Orbe. Nájezd na dálnici A1 (Lausanne–Yverdon), otevřenou v roce 1981, je od centra Chavornay vzdálen jen asi 1 km.

Dne 7. května 1855 byl uveden do provozu úsek Yverdon – Bussigny-près-Lausanne železniční tratě Neuchâtel–Lausanne se stanicí v Chavornay. Vedlejší trať z Chavornay do Orbe byla otevřena 7. dubna 1894 společností Usines de l’Orbe (UO), později Orbe–Chavornay (OC), dnes železniční trať Orbe–Chavornay provozuje společnost Transports Vallée de Joux–Yverdon-les-Bains–Ste-Croix (travys). Doplňkové spoje veřejné dopravy zajišťuje poštovní autobusová linka jezdící z Chavornay do Echallens.

Na normálněrozchodné vedlejší trati se nachází nákladní terminál kombinované dopravy Terco (Terminal Combiné Chavornay), otevřený v roce 2005, se čtyřmi kolejemi o celkové délce 1090 m. Je dostupný z dálnice A9 (sjezd Orbe) a z A1. Nabízí podnikům v oblasti Lausanne napojení kontejnerové dopravy na přístav Basilej-Kleinhüningen a odtud do námořních přístavů Antverpy a Rotterdam.

Odkazy Reference

Externí odkazy

Kategorie:Obce v kantonu Vaud