Šárovcové ze Šárova byli starý moravský šlechtický rod.
Historie Středověk Jméno a původ moravského vladyckého a rytířského rodu sahají do první poloviny 13. století a bývají odvozeny ze zaniklé tvrze Šárov(y) u Napajedel na Zlínsku. Archeologické nálezy dosvědčují její středověký původ. V písemných pramenech se Šarov připomíná v roce 1360 v predikátu Jana a Oneše ze Šarova.
Na Prostějovsku Šárovcové drželi statky Ptení, Přemyslovice, Krumsín, Hluchov aj.
Česká větev se poprvé spojuje s Bořkem Šárovcem ze Šárova, který se roku 1400 připomíná jako plátce Svatovítské kapituly a z roku 1413 se dochovala jeho znaková pečeť s helmem a s predikátem, zatímco jiný příslušník rodu Matěj z Nové Vsi(u Kolína) toto erbovní znamení neměl.
Úspěšný byl moravský Matěj Šárovec již roku 1384,Sedláček (2003), č. 117 a také Jan I. Šárovec, který patřil k dvořanům krále Václava IV., například roku 1409 se zmiňuje mezi jeho vyslanci u papeže v Itálii.
V husitských válkách bojovali Šárovcové vždy na straně kališníků. I v době poděbradské podporovali Šárovcové krále Jiřího z Poděbrad a veleli obraně hradů Lanšperka nebo Cornštejna na Znojemsku. Na konci 15. století drželi čeští Šárovcové statky v okolí Prahy Říčan, Novou Ves, Ledce, Jeníkovice a tvrz Srub nad Ledci, dále na Chrudimsku, např. (Slatiňany), a v Podkrkonoší Šárovcovu Lhotu.
Raný novověk Česká rodová větev: Daniel Šárovec z Šárova a v Ledcích (kolem 1482) proslul bojovností, stejně tak jeho synové Petr a Jan a vnuci Václav, Čeněk a Zdeněk. Václav, syn Zikmundův, byl ve třicátých letech 16. století hejtmanem chrudimského kraje, movitým a mocným rytířem. Za odpor proti králi a zemským soudcům byl roku 1536 uvězněn, mučen a v lednu 1537 v Praze na Pohořelci stětím popraven. Jeho dramatický život posloužil roku 1952 jako námět opery Hejtman Šarovec, kterou podle libreta Františka Kožíka složil Karel Horký. Jan Václav Šárovec, poslední žijící příslušník české větve, se roku 1618 zapojil do stavovského povstání, statek mu však nemohl být zabaven, protože ho již prodal. Zemřel asi roku 1626 a jím česká rodová větev vymřela.
Moravsko-slezská větev: její příslušníci zastávali v 15.,16. a 17. století na Moravě a ve Slezsku vysoké zemské úřady Jakub Šárovec ze Šarov a Krumsíně byl od roku 1481 až do roku 1520 nejvyšším hofrychtéřem (dvorským sudím) Markrabství moravského. Na Zemském sněmu byl předsedou rytířského stavu. Jan III. Šárovec z Šárov a na Ptení roku 1543 dlužil peníze své manželce Johance z Adlaru. Hynku Šarovcovi ze Šarov a na Ptení byly, za účast na Stavovském povstání v letech 1618-1620, konfiskovány dvě třetiny majetku, včetně zámku v Ptení. Kryštof Vellen st. Šárovec ze Šárova byl radou a nejvyšším písařem knížectví Opavského (1665) Jan Kryštof na Opavsku Jan Rudolf – kolem roku 1730 dal postavit zámek ve Hněvošicích u Opavy. Jeho potomci přesídlili do Pruska.
Sňatky byli spřízněni s Martinici, s pány z Adlaru, z Bukůvky nebo z Tamfeldu.
Erb V červeném nebo modrém štítě zlatá krokev s korouhvičkou. Zlatě korunovaná helma s červeno-zlatými nebo modro-zlatými přikryvadly. Klenotem je nejčastěji rovněž krokev, někdy též ruka s mečem.
Odkazy Reference
Literatura
Související články Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů
Šárovcové z Šárova Kategorie:Moravské šlechtické rody