V blízkém okolí obce Miskovice se dochovaly zbytky hned několika vápenek: kruhová vápenka u lomu (tzv. Pochobradského vápenka), kruhová vápenka v nynějším areálu zemědělského družstva, šachtová vápenka severovýchodně od lomu a kruhová vápenka jižně od lomu. I když jde spíše o menší vápenky, všechny představují zajímavé technické památky a kruhová vápenka jižně od lomu je současně i kulturní památka (rejstříkové číslo v ÚSKP 18106/2-1107).

Historie vápenek u Miskovic V oblasti se těžba vápence a jeho pálení traduje po staletí. O vývoji vápenek v 19. a počátkem 20. století uvádí kronika obce Miskovic následující: »Vápno začal pálit na Vinicích p. Podolák v „tulnýřích“ vytápěných dřevem. Naproti přes údolí začal pálit Josef Čejka, později se přestěhoval do Robous. Na svých pozemcích pak pálili i Josef Pauš, František Bohuňovský, Jan Brant, Josef Štolba a Antonín Růžička…

V roce 1892 postavil Antonín Podolák cylindrovku. Po Josefu Paušovi pálil vápno Alois Čepelák v „dolíkách“, tj. vyzděná jáma vytápěná koksem nebo uhlím, kde se získalo 50–70 q vápna. (Tento způsob pálení se používal ve válce, kdy bylo málo uhlí do cylindrovky.) Roku 1922 Alois Čepelák postavil za 1/2 miliónu korun komorovou kruhovku.

Na Mezholezsku pálil nejdříve v „dolíkách“ Josef Růžička, ten roku 1901 postavil cylindrovku. Dlouho se však v ní nezatopilo a ve válce se v ní také nepálilo. Po válce byla již cylindrovka zastaralá, tak ji v roce 1921 zbořil a postavil velkou kruhovku.«

Vápenka jižně od lomu (kulturní památka) Nachází se asi 750 metrů jižně až jihojihovýchodně od lomu a jen asi 50 metrů severně od silnice Mezholezy – Bylany. Vápenka se nachází již na katastrálním území Bylany u Kutné Hory, ale v seznamu kulturních památek v okrese Kutná Hora je přiřazena pod Miskovice.

Památkový katalog Národního památkového ústavu v předmětu ochrany mimo jiné uvádí: Cenná technická památka v lokalitě, kde se po staletích traduje těžba vápence a jeho pálení. Původ v 19. století, komín z přelomu 19. a 20. století. Válcová stavba z místního mušlového vápence (spodní širší část) a cihel (vysoký komín). Stavba členěna soklem a dalším dvojím ustoupením. V těle stavby nepravidelně rozmístěné, segmenty zaklenuté otvory. V horní části otvory po dřevěné konstrukci. Na vrcholku vztyčen vysoký osmiboký cihlový komín.

Lokalita lomu V lokalitě kolem lomu (necelý kilometr od jižního okraje obce Miskovice a asi 250 metrů od jižního okraje areálu zemědělského družstva) se nachází vápencový lom, mohutný komín a další zbytky kruhové vápenky, tzv. Pochobradského vápenka.

Vápencový lom Vápencový lom byl pravděpodobně využíván všemi vápenkami v okolí. Délka stěny lomu kolem 200 metrů a výška 5 i více metrů. Jedná se o opuštěný jámový lom v biodetritických vápencích křídového stáří s intrafoliačním konglomerátem. Na rozdíl od blízké lokality Mezholezy je zde velmi dobře zachována fosilní křídová fauna. Obsažená fauna má průkazně ještě mnoho nepopsaných druhů. Lokalita má tedy značný studijní význam, a to i mezinárodní (hlavně pro biostratigrafii, ale také pro sedimentologii a geologii obecně, pro paleontologii), je očekávána korelace s pánvemi v Německu.

Jedná se o geologickou lokalitu doporučenou k ochraně. Zdůvodnění navrhované ochrany jsou: Oba odkryvy jsou unikátní svojí geologickou stavbou a přirozenou sukcesí vápencového biotopu. Významné body pro geologické mapy a monitoring. Oba objekty jsou krajinářsky cenné. Lomy jsou zdrojem kamene, z něhož je postavena část starého města Kutná Hora (historicky cenné, zdroj autentické suroviny pro opravy budov). Lomy jsou hltači vody pramenící ve studánce Sv. Vojtěcha, zdroj pitné vody pro město Kutná Hora. Jedná se o přírodně hodnotný bod i technickou památku.

Kruhová Pochobradského vápenka Vápenka přímo v dolíku lomu, tzv. Pochobradského vápenka. Kruhová pec je vývojově mladším a vyspělejším typem, používala se také k pálení cihel. Zdejší pec má obdélníkový půdorys, základem oválně klenutá chodba, přístupná obloukovými vstupy, vápno se pálilo vždy v určitém úseku chodby. Otvory v klenbě se sypal uhelný mour, kterým se v peci zpravidla topilo. Pozůstatkům této pece do současnosti dominuje vysoký cihelný komín.

Komín Pochobradského vápenky Nad zbytky vápenky se tyčí mohutný, 39 metrů vysoký cihlový komín. Protože se nachází také v dolíku a okolo rostou stromy, zdálky je až skoro polovina zakryta. Ale i tak je viditelný z poměrně velké vzdálenosti a v závislosti na úhlu pohledu je dobře patrné, že poslední část komína (od římsy asi ve 4/5 výšky) je výrazně vychýlená z osy. Databáze komínů KODA uvádí následující základní údaje o komínu: Označení: LT C 39/Ub Pochobradského vápenka, Miskovice Souřadnice: 49.935935, 15.207536 Výška: 39 metrů Typ: C: klasický cihlák Třída: LT (Lystecitní trepariozóm) Ochozy: Ub (Ubožák / komín bez ochozu) Bilighorze: CV (vnitřní kramle)

Šachtová vápenka severovýchodně od lomu Další vápenka se nacházela blíže k obci Miskovice, asi 250 metrů severovýchodně od lomu (od tzv. Pochobradského vápenky) a necelý kilometr jižně od centra obce. Pozůstatky staršího jednoduchého typu tzv. šachtové pece z 19. století v podobě kamenné okrouhlé věže s otvory pro zatápění při zemi. Dochovalo se jen kamenné masivní válcové torzo bez komína, na první pohled připomíná hradní věž.

Vápenka v areálu zemědělského družstva V oblasti Miskovic se nachází ještě jedna vápenka s kruhovou pecí. Je nejblíže k obci: necelých 500 metrů od centra obce, v bezprostřední blízkosti jižního okraje Miskovic. Je však situována zhruba uprostřed oploceného, uzavřeného areálu zemědělského družstva a proto je běžně nepřístupná. Zachovalo se pouze těleso kruhové pece, bez komína. Těleso pece má být v současnosti využíváno jako sklad.

Odkazy Reference

Literatura DVOŘÁKOVÁ, Eva. JIROUŠKOVÁ, Šárka. PEŠTA, Jan. FRIČ, Pavel. 100 technických a industriálních staveb Středočeského kraje. Praha: Titanic, 2008. 221 s. . S. 30-31.

Související články Vápenka

Externí odkazy

Komínová databáze KODA: obsahuje další odborný popis konstrukce komína a další fotografie, včetně vnitřku komína Nejen Hornictví.info: Technické památky: fotografie lomu a Pochobradského vápenky u lomu z 2008/12 a 2012/09, šachtové pece z 2012/09

Kategorie:Miskovice Miskovice Kategorie:Technické památky ve Středočeském kraji Kategorie:Stavby v okrese Kutná Hora Kategorie:Kulturní památky v okrese Kutná Hora