Alexander Friedmann (8. května 1838 Pešť – 22. února 1882 Vídeň) byl rakouský podnikatel a politik německé národnosti z Dolních Rakous, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.
Biografie Vystudoval polytechniku. Působil jako průmyslník. Pocházel z židovské rodiny, ale konvertoval ke katolictví. Vychodil státní vyšší reálnou školu ve Vídni, pak navštěvoval vídeňskou vysokou školu technickou a studia zakončil na vysoké škole technické v Karlsruhe. Roku 1859 nastoupil jako inženýr k rakouským státním drahám a setrval zde po tři roky. Pak byl další tři roky inženýrem u strojní firmy Cail v Paříži. Následně půl roku věnoval studijním cestám. Vrátil se do Rakouska a zřídil si technickou kancelář, s níž pracoval na různých projektech. V roce 1867 vstoupil na trh s novou parní pumpou, díky které se zařadil mezi úspěšné podnikatele. Podporoval výstavbu vodních kanálů v Rakousku.
Byl i politicky aktivní. Od roku 1875 zasedal za čtvrť Leopoldstadt ve vídeňské obecní radě.
náhled|Hrob Alexandra Friedmanna na vídeňském hlavním hřbitově Působil taky jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil ve volbách roku 1879 za kurii venkovských obcí v Dolních Rakousích, obvod Hernals, Ottakring, Währing, Klosterneuburg. Poslancem byl až do své smrti roku 1882.Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm. Ve volebním období 1879–1885 se uvádí jako Alexander Friedmann, inženýr, bytem Vídeň.http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0009&size=45&page=132
Do voleb šel coby samostatný kandidát, nezískal tehdy podporu vídeňského volebního výboru a byl relativně málo známou politickou osobností. Po volbách roku 1879 se uvádí coby ústavověrný poslanec (stoupenec liberálního a centralistického politického směru).Das Vaterland, 11. 7. 1879, s. 1-2. Na Říšské radě je pak v říjnu 1879 řazen mezi členy staroněmeckého Klubu liberálů (Club der Liberalen). Počátkem 80. let utvořily ústavověrné proudy na Říšské radě jednotný klub Sjednocené německé levice. Friedmann ho ale pro neshody s politikou klubu v prosinci 1881 opustil a nadále fungoval v parlamentu jako samostatný liberální poslanec.
Krátce před svou smrtí vystoupil v Říšské radě ostře kriticky proti liberálnímu tisku, za což sklidil potlesk od konzervativní pravice. Deník Bohemia ho v nekrologu hodnotil jako výraznou politickou postavu, ovšem poněkud svárlivou a prudkého temperamentu.
Měl manželku a tři děti. Nejstarší syn Louis Philipp Friedmann (1861-1939) převzal jeho podnikatelské aktivity a později byl i prezidentem automobilky Gräf & Stift. Dalším byl Emil (* 1863) a nejmladší Max (1864-1936) se dal také na podnikatelskou dráhu, vlastnil mimo jiné továrnu Friedmann-Knoller. Alexander Friedmann zemřel v únoru 1882 na neštovice.
Jeho bratrem byl herec Siegwart Friedmann.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Rakousko-uherští Židé Kategorie:Rakouští Židé Kategorie:Maďarští Židé Kategorie:Absolventi Technické univerzity Vídeň Kategorie:Absolventi vysokých škol v Německu Kategorie:Židovští podnikatelé Kategorie:Rakouští místní politici Kategorie:Poslanci rakouské Říšské rady Kategorie:Členové Ústavní strany Kategorie:Zemřelí na neštovice Kategorie:Narození v roce 1838 Kategorie:Narození 8. května Kategorie:Úmrtí v roce 1882 Kategorie:Úmrtí 22. února Kategorie:Muži Kategorie:Pohřbení na vídeňském centrálním hřbitově Kategorie:Rakousko-uherští podnikatelé Kategorie:Rakousko-uherští politici německé národnosti