Plk. Marie Ljalková-Lastovecká, roz. Petrušáková (3. prosince 1920 Horodenka, Polsko (dnes Ukrajina) – 7. listopadu 2011, Brno) byla československá odstřelovačka a zdravotnice, jež bojovala na straně SSSR v druhé světové válce.
Život Narodila se 3. prosince 1920 ve vsi Horoděnka ve Stanislavském okrese v Polsku v rodině volyňských Čechů Petrušákových. Studovala na průmyslové škole ve Stanislavově a poté pracovala jako traktoristka v kolchoze. Provdala se za Michajla Ljalka a přijala jeho příjmení. Její muž pocházel z Podkarpatské Rusi, on nejprve vstoupil do československé jednotky v SSSR a následně pro svou ženu poslal.
1. března 1942 nastoupila tedy Marie Ljalková v Buzuluku u náhradní roty 1. čs. samostatného polního praporu v SSSR. Poté, co absolvovala základní vojenský výcvik a zdravotnický kurz, byla zařazena ke 2. rotě, a později ke kulometné rotě, kde si jejích vynikajících střeleckých výsledků všiml nadporučík Jaroš a navrhl ji do kurzu pro odstřelovače. Byla první československou ženou (společně s Vandou Biněvskou), která se jako odstřelovačka zúčastnila bitvy u Sokolova, a poté od podzimu 1943 do jara 1944 též osvobozovacích bojů na Ukrajině. Počet nepřátelských vojáků, které měla zastřelit, je předmětem sporů. V návrhu na vyznamenání Řádem rudé hvězdy se píše o pěti zabitých nepřátelích, jiná literatura udává až třicet zabitých nepřátelských vojáků. Ona sama vzpomínala, že v boji o Sokolovo střílela, ale vyslovila pochybnost, zda někoho zasáhla a zabila.
Po rozhodnutí exilové vlády v Londýně již ženy nesměly přímo bojovat v první linii se zbraní v ruce, Marie Ljalková tedy působila v odstřelovačských kurzech a nastřelovala pušky. V létě 1944 se vrátila do zdravotnických kurzů (absolvovala kurz řidiče sanitky), aby byla následně zařazena jako vedoucí zdravotnice 1. tankového praporu 1. čs. samostatné tankové brigády v SSSR. S ním pak prodělala karpatsko-dukelskou a jaselsko-gorlickou operaci a zúčastnila se bojů o Moravskou bránu a v okolí Holešova. V průběhu dukelské operace byla zasažena střepinou do hlavy.
Po skončení druhé světové války se rozhodla se usadit v Československu a rozvedla se se svým prvním manželem. Sloužila ve Slezsku jako vedoucí lékařka 2. tankového praporu 1. tankové brigády a od 1. října 1945 pracovala jako ambulantní sestra na brigádní ošetřovně. Později absolvovala vojenskou zdravotnickou školu a 1. března 1947 byla přijata v hodnosti důstojníka z povolání do armády. Poté mnoho let pracovala ve vojenských nemocnicích v Praze a v Olomouci. V první polovině 50. let odešla z armády a později pracovala jako průvodkyně v cestovní kanceláři Čedok.
V armádě dosáhla hodnosti nadporučíka a po roce 1990 byla povýšena na plukovníka ve výslužbě. Za svou činnost ve válce byla vyznamenána například Československým válečným křížem 1939 a Řádem rudé hvězdy. Dne 28. října 2010 byla vyznamenána prezidentem Václavem Klausem a obdržela Řád Bílého lva. Marie Ljalková zemřela v Brně, kde byla pohřbena žehem.
Vyznamenání 1943 – 60px|Československý válečný kříž 1939 Československý válečný kříž 1939 1943 – 60px|Řád rudé hvězdy Řád rudé hvězdyVálka.cz, Řád rudé hvězdy 1944 – 60px Pamětní medaile československé armády v zahraničí 1945 – 60px Medaile za vítězství nad Německem ve Velké vlastenecké válce 1941–1945, (SSSR) 1948 – 60px|Sokolovská pamětní medaile Sokolovská pamětní medaileVálka.cz, Sokolovská pamětní medaile 1950 – 60px|Medaile Za osvobození Prahy Medaile Za osvobození Prahy, (SSSR) 60px| Medaile Za službu vlasti Medaile Za službu vlasti 60px Vyznamenání Za zásluhy o obranu vlasti 60px| Pamětní kříž věrnosti Pamětní kříž Za věrnost 1939–1945Valka.cz, Pamětní kříž věrnosti 1959 – 60px| Dukelská pamětní medaile Dukelská pamětní medaile 1985 – 60px Řád Vlastenecké války II. stupně (SSSR) 2008 – 60px| Kříž obrany státu Kříž obrany státu 2010 – 60px| Řád Bílého lva Řád Bílého lva, II. třídy (vojenská skupina)
Odkazy
Reference
Literatura FLIMELOVÁ, Alena a ŠTÉR, Roman. Marie Ljalková a Vanda Biněvská: československé legendy s odstřelovačskou puškou. [Praha]: Sdružení Čechů z Volyně a jejich přátel, z.s., 2021. 157 stran. FLIMELOVÁ, Alena a ŠTÉR, Roman. Ve stínu mužů: ženy v československých vojenských jednotkách na východní frontě v letech 1942-1945. Vydání první. Praha: Academia, 2021. 491 stran. 1938-1953; svazek 34. .
Externí odkazy
Zlatica Zudová-Lešková, Marie Ljalková (Lastovecká), roz. Petrušáková, in: Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945, Praha 2005 s. 176. Zlatica Zudová-Lešková, Ženy v čs. armáde v rokoch 1939-1945, in: Statečné ženy, o kterých se málo ví (ed. Helmichová, Šárka), Praha 2003, s. 9-32. Válka.cz, Ljalková–Lastovecká Marie Československé ženy bojující, Marie Petruščáková, provd. Ljalková
Kategorie:Čeští vojenští lékaři Kategorie:Odstřelovači Kategorie:Narození v roce 1920 Kategorie:Narození 3. prosince Kategorie:Narození v Ivanofrankivské oblasti Kategorie:Úmrtí v roce 2011 Kategorie:Úmrtí 7. listopadu Kategorie:Úmrtí v Brně Kategorie:Nositelé Československého válečného kříže 1939 Kategorie:Ženy Kategorie:Nositelé Řádu Bílého lva II. třídy Kategorie:Nositelé Řádu rudé hvězdy (SSSR) Kategorie:Nositelé Kříže obrany státu Kategorie:Volyňští Češi Kategorie:Příslušníci 1. československého armádního sboru Kategorie:Nositelé Dukelské pamětní medaile Kategorie:Nositelé Pamětní medaile československé armády v zahraničí Kategorie:Nositelé Medaile Za osvobození Prahy Kategorie:Nositelé medaile Za zásluhy o obranu vlasti Kategorie:Nositelé Medaile za vítězství nad Německem ve Velké vlastenecké válce