náhled|Panelové domy v Manětínské ulici Košutka je čtvrť v Plzni, součást městského obvodu Plzeň 1, ohraničená městskými komunikacemi Gerská a Karlovarská.
Historie Nejstarší stopy osídlení na území Košutky pocházejí ze střední doby bronzové až starší doby železné. Doklady lidské přítomnosti z této doby zachytily archeologické výzkumy jižně od Sylvánského vrchu, na západním konci Karlovarské ulice i podél Kotíkovské ulice. Při západním konci Karlovarské ulice, v prostoru dnešní sportovní haly existovalo sídliště i v mladší době laténské a poté v raném středověku. náhled|Prostor budoucí čtvrti Košutka na výřezu z II. vojenského mapování z roku 1846. Na východě ves Bolevec, v jižní polovině snímku kamenné lomy (Steinbruch) v místě Košuteckého jezírka. V době vrcholného středověku a novověku se však na území Košutky rozkládala jen pole a louky, jak ukazují dochované historické mapy. Jako Košutka byl nejprve označován statek, který založil plzeňský měšťan a sládek Martin Kestřánek (1772–1865) za bankovky vydané v Uhrách Lajosem Kossuthem (1802–1894), tzv. košutovky. Dvůr mohl být založen nejdříve v roce 1839, protože mapa stabilního katastru z téhož roku jej ještě nezachytila. Dvůr Košutka vystřídal v následujících letech řadu majitelů, než asi v roce 1954 přešel do správy JZD Bolevec. Roku 1958 se stal součástí Státního statku Křimice. Nacházel se v něm mimo jiné velký kravín i výkrmna vepřů. Po roce 1989 však zůstával dlouhodobě bez využití a chátral, než byl v roce 2025 stržen z důvodu výstavby obchodního domu.náhled|Budova bývalého dvora Košutka
V blízkosti dvora Košutka vyrostla při Kotíkovské ulici (tehdejší hlavní cesta na Karlovy Vary) v 2. polovině 19. století čtvrť dělnických domků. Vzhledem k blízkosti místních lomů a cihelen ji obývali především kameníci a cihláři. Osada se původně nazývala Hoření Lochotín, jak se uvádí například ve stavebním povolení z roku 1877 nebo 1894. Teprve po roce 1918 převzala označení Košutka.
Název Košutka se v druhé polovině 20. století přenesl i na nové panelové sídliště, budované severně od původní osady mezi ulicemi Studentská a Gerská.
Popis čtvrti vlevo|náhled|Budova 4. ZŠ v Kralovické ulici Starou Košutku tvoří ulice Karlovarská, Studentská, Gerská, Kotíkovská, Pod Jezírkem, Pod cihelnou, K Pecím, Pálenická, Špálova, Turistická, K Sytné, Heydukova, Pod Košutkou, V Lomech a Karla Bureše. Tato část je tvořena převážně rodinnými domky. Na jižním okraji se nachází rozsáhlý komplex budov Střední průmyslové školy dopravní, vybudovaný v letech 1977–1982. V letech 2000 až 2014 se čtvrť rozrostla o novou výstavbu v ulicích Tleskačova, Hojerova, Foglarova, Skautská, Dušínova a Metelkova, ležící jižně a západně od Kotíkovské ulice. Vzhledem k názvům ulic se nové zástavbě přezdívá Stínadla. vlevo|náhled|Budovy SPŠ Dopravní u Karlovarské třídy Severní část Košutky tvoří panelové komplexy mezi ulicemi Krašovská, Toužimská, Žlutická, Kralovická, Rabštejnská a Manětínská, které byly vystavěny podle návrhu Ing. arch. Zbyňka Tichého v letech 1982–1986. Uvnitř bloků panelových domů ve tvaru neuzavřených nepravidelných osmiúhelníků jsou umístěny mateřské a základní školy. Podél hlavních silničních tahů (ulice Studentská a Gerská se nacházejí obchodní střediska, supermarkety společností Albert a Penny Market i čerpací stanice. Na křižovatce obou ulic (Studentská 22) je rovněž pobočka Knihovny města Plzně. náhled|Hokejbalová hala na KošutceNa západním okraji Košutky se jižně od Úněšovské ulice (která tvoří hranici s katastrem obce Chotíkov) nachází Průmyslová zóna Košutka a také moderní stanice Hasičského záchranného sboru Plzeňského kraje, která byla uvedena do provozu v roce 2004. Hasební obvod stanice tvoří severní předměstí Plzně i velká část okresu Plzeň-sever až na hranice Plzeňského kraje. Požární stanice je předurčená pro likvidaci událostí s nebezpečnými látkami a pro práce ve výškách a nad volnou hloubkou i s použitím vrtulníku. Na stanici je dále umístěna speciální technika pro potřeby celého plzeňského kraje.http://www.hzscr.cz/clanek/pozarni-stanice-plzen-kosutka.aspx Proti hasičské stanici vyrostlo v roce 2022 nové nákupní centrum. náhled|Autobusová linka č. 30 v Gerské ulici Na Košutce je provozován také fotbalový klub TJ Košutka a další sportovní kluby, dále zde byla postavena hokejbalová hala, hokejová hala a jiná sportoviště. V lese severně od ulice Rabštejnská se nachází zahrádkářská kolonie a proti ní sportovní střelnice Sportovního střeleckého klubu Plzeň-Slovany.
Městská hromadná doprava je zajišťována autobusy č. 27, 30, 33 a 40. Při východním okraji Košutky projíždí ulicí Gerská ve směru sever-jih také tramvajová linka č. 4, jejíž konečná stanice se nachází na severním konci Gerské ulice.
Z původní umělecké výzdoby sídliště Košutka se dochovaly dvě plastiky. První je sousoší Život v Míru v Manětínské ulici, které vytvořil Jaroslav Veselák v roce 1987.http://krizkyavetrelci.plzne.cz/katalog/dilo/270/ Druhým dílem je sousoší Jaro – Léto – Podzim – Zima (přezdívané Sudičky) ve Žlutické ulici z roku 1986, jehož autorem je Břetislav Holakovský.http://krizkyavetrelci.plzne.cz/katalog/dilo/249/ Před panelovým domem v Kralovické ulici se dále dochovaly sokly, na nichž byla původně umístěná keramická plastika s rostlinnými motivy a soškou Fauna od autorské dvojice Jaroslav Pleskal a Savvas Vojatzoglu. Plastika byla vytvořená v roce 1985, ale krátce po svém vzniku musela být pro nevyhovující stav stržena.http://krizkyavetrelci.plzne.cz/katalog/dilo/277/
Počátkem 21. století pak vytvořil Tomáš Indra početné dřevěné plastiky, které doplnily nově vznikající park a dětské hřiště Zemník západně od Žlutické ulice.
V roce 2015 byla na křižovatce ulic Studentská a Gerská osazena rozměrná betonová plastika s názvem Panoptikum (výška 5 metrů, váha 3 tuny). Je jednou ze tří soch, které v tomto roce vznikly v rámci spolupráce Fakulty designu a umění Západočeské univerzity a městského obvodu Plzeň 1. Autor Adam Trbušek se pomocí sochy snažil upozornit na stav současné konzumní společnosti. Při tvorbě se inspiroval obrazem Francisca Goyi, na kterém Saturn pojídá svého syna. Realizace vzbudila hned po svém osazení rozporuplné reakce, hlasování v první polovině roku 2018 však těsně vyhrály hlasy pro zachování díla na současném místě.http://krizkyavetrelci.plzne.cz/katalog/dilo/1441/
Nejnovější plastika zdobí od roku 2024 nákupní centrum při ulici Regensburská na západním okraji Košutky. Jedná se o sochu velbloudice v nadživotní velikosti od Josefa Vaňhary. Plastika je ze 70% vyrobena z kovového odpadu a odkazuje na jednu z částí historického znaku města Plzně.
Zajímavá místa vlevo|náhled|upright=0.9|Komín zaniklé cihelny Emanuela Klotze
Klotzova cihelna Původní cihelnu vystavěl továrník František Klotz v místech dnešní sportovní střelnice. Po první světové válce byla ovšem výroba cihel zastavena (budovy byly v roce 1966 při stavbě střelnice kompletně odstraněny) a ve výrobě cihel s označením "KLOTZ" dále pokračovala cihelna Emanuela Klotze, umístěná mezi dnešními ulicemi Karlovarská a Pod Cihelnou. Ta byla vybavena dvěma kruhovými pecemi na parní pohon, které obsluhovalo celkem 50 dělníků. Až do 80. let 20. století se zde vyráběly kvalitní cihly (tzv. klotzovky), určené především na stavbu kanalizačních řadů. Produkce dosahovala až milion cihel ročně. Při těžbě cihlářské hlíny byly nalézány části koster divokých koní, srstnatého nosorožce i mamutů.
Jámy po těžbě zanikly při výstavbě košuteckého sídliště. Později zmizely i kruhové pece a ostatní budovy. Jako poslední zůstal zachován komín, na němž bylo světlými cihlami vyvedeno označení majitele (E. Klotz). I ten byl nakonec na podzim roku 2023 stržen. náhled|Košutecké jezírko
Košutecké jezírko Romantické přírodní jezírko je oblíbeným rekreačním místem, které vzniklo na místě bývalého lomu na pískovec. Z okolních pláží je vstup do vody pozvolný, ale severní a východní okraj jezírka lemují strmé skalní stěny. Při severozápadním břehu jezírka zdobí park drobná soška dívenky, přezdívaná Andělíček. náhled|Soška andělíčka u Košuteckého jezírka Park s mělkými rybníčky zde byl zřízen podle projektu městského zahradníka Valentina Čočka již v letech 1935 – 1937. Díky využití státního příspěvku na nouzové práce zde v době hospodářské krize získali práci i nezaměstnaní. Prováděli především náročné terénní úpravy těžebních jam a odvalů bývalých Doubkových kamenolomů. Nový park byl slavnostně otevřen 6. listopadu 1937 za přítomnosti tehdejšího plzeňského starosty Luďka Pika.
Po zrušení výroby v okolních cihelnách začala v parku po roce 1940 stoupat hladina spodní vody. Voda postupně zaplavila nižší části parku, čímž se původní okrasné nádrže spojily a vytvořily dnešní jezírko. Pod vodou se ocitly kamenné lavičky i pamětní nápis na skále, připomínající vznik parku.http://krizkyavetrelci.plzne.cz/katalog/dilo/2464 Místo pak začalo být využíváno jako koupaliště a v zimě jako kluziště. Stoupající hladinu zastavilo až v 80. letech napojení na kanalizaci do ulice Pod Košutkou. V té době byla také provedena úprava pláží kolem jezírka, které již bylo oblíbeným koupacím místem.
Pískovcová soška „andělíčka“ zdobila park již od doby jeho vzniku v roce 1937. V 50. letech 20. století zmizela, přičemž není jasné, zda ji někdo úmyslně poškodil nebo zda spadla do vody v důsledku eroze skály pod vysokým soklem. Soška byla nalezena pod vodou roce 2003, když byla ověřována pověst, že v Košuteckém jezírku leží utopený americký jeep (podle jiné verze dokonce tank) – po osvobození Plzně v roce 1945 bylo totiž jezírko využíváno jako zásobárna vody pro americké jednotky. Vyzdvižení andělíčka se však podařilo zorganizovat až 7. listopadu 2009. Po restaurátorském zásahu byl originál uložen v pracovně starosty městského obvodu Plzeň 1, kopie byla ke Košuteckému jezírku umístěna dne 26. dubna 2013.http://krizkyavetrelci.plzne.cz/katalog/dilo/251/
Malé Košutecké jezírko Jde o menší zatopený lom mezi Karlovarskou a Studentskou ulicí, severozápadně od (velkého) Košuteckého jezírka. Lom s okolními pozemky vlastnil zahradní architekt Bohumil Kmínek, který si tu chtěl postavit rodinný dům a na sousedních pozemcích zřídit zahradnictví. V lomu byly provedeny menší terénní a sadovnické úpravy a postavena chata. Po 2. světové válce byly pozemky znárodněny a ocitly se v oploceném areálu rušičky rádia Svobodná Evropa, takže k realizaci původního záměru nedošlo. Pozůstatky rušičky jsou na místě stále patrné.
Z důvodu přítomnosti okolních skalních stěn, terénní situací a tím pádem rozdílného klimatu mezi severní a jižní stěnou, bylo jezírko místem pro život mnoha vzácných druhů (např. růžkatec bradavčitý). Od svého vzniku však nemá toto jezírko žádný přirozený přítok, veškerá voda pochází pouze z deště nebo průsaků podzemní vody. Po roce 2010 navíc došlo k výstavbě nových bytových domů (ulice Studentská), které ještě více odklonily dešťové vody a jezírko je nyní téměř vyschlé.
Reference
Kategorie:Části Plzně Kategorie:Plzeň 1