Vzdušné kořeny jsou zvláštní nadzemní orgány některých rostlin, zejména tropických a subtropických. Podle typu mají různé funkce a vyvíjejí se z různých orgánů, například z kořenů nebo stonku. Mnohé z nich jsou metamorfózy kořene. Některé vzdušné kořeny mají na povrchu mnohovrstevnou houbovitou pokožku zvanou velamen.
Pneumatofor (dýchací kořen) náhled|Pneumatofory tisovce dvouřadého (Taxodium distichum) Pneumatofory zajišťují dostatečný přístup vzduchu v zamokřených půdách a bažinách.ROSYPAL, Stanislav. Přehled biologie. 2. upr. vyd. Praha: Scientia, 1994 s. 93. Vyskytují se například u tisovce dvouřadého (Taxodium distichum) a u dřevin vegetační formace mangrovy.
Vzdušný zavlažovací kořen Vzdušné zavlažovací kořeny slouží k příjmu vody při vysoké vlhkosti vzduchu. Často mají i asimilační funkci.
Asimilační (zelený) kořen Asimilační kořeny obsahují chloroplasty a přebírají funkci listů.
Vzdušný kořen pro symbiózu Některé rostliny na zamokřených půdách hostí ve svých vzdušných kořenech symbiotické hlízkové bakterie vázající dusík. Jiné vylučováním sladkého sekretu lákají mravence, kteří pak rostlinu brání.
Chůdovitý kořen Chůdovité kořeny (anglicky – obepínají podkladovou rostlinu, kterou jakoby škrtí) slouží rostlinám, které klíčí ve výšce, k dosažení půdy. Mohou také vyrůstat ze stonku kousek nad zemí; pak slouží k dodatečnému ukotvení rostliny na měkkých půdách, například u kukuřice.
Příčepivý kořen Příčepivé kořeny slouží popínavým rostlinám k přichytávání na podklady, jako jsou stromy, skály nebo zdi. Vyskytují se například u lián nebo břečťanu.
Haustorium (parazitický kořen) Haustoria se přichytávají na hostitelskou rostlinu a vrůstají do jejích cévních svazků, odkud čerpají vodu a živiny.
Odkazy __BEZOBSAHU__
Reference
Literatura ROSYPAL, Stanislav a kol. Nový přehled biologie. Praha: Scientia, 2003. 797 s. .
Externí odkazy
Kategorie:Morfologie rostlin