François Fénelon, plným jménem François de Salignac de la Mothe-Fénelon (6. srpna 1651 Sainte-Mondane, Francouzské království – 7. ledna 1715 Cambrai) byl francouzský teolog, básník a spisovatel, od roku 1696 arcibiskup v Cambrai. Byl zastáncem kvietismu.
Životopis Narodil se v rodině Ponse de Salignac (1601–1663) a Louise roz. de la Cropte de Saint-abre, na zámku Fénelon v Sainte-Mondane v Périgordu v Akvitánii. Jeho bratr byl Francois de Salignac, Comte de la Mothe-Fénelon (1641–1679).
Jeho nejznámějším literárním dílem jsou Příhody Telemachovy (francouzsky Les Aventures de Télémaque; 1693-94), jež napsal jako vychovatel burgundského vévody Ludvíka, vnuka Ludvíka XIV., pro svého svěřence. Další spisy jsou filozofické, pedagogické či politické.
Ohlas ve výtvarném umění vlevo|náhled|Angelica Kauffmanová: Telemachus mezi nymfami Kalypso; 1782; Metropolitní muzeum umění Scény z románu Příhody Telemachovy měly ohlas ve výtvarném umění 18. a 19. století. Angelica Kauffmanová se jim věnovala opakovaně. Namalovala například obletování Telemacha nymfami, jež byly dcerami Kalypso a Odysea, tedy Telemachovými sestrami. Láska nymfy Eucharis k Telemachovi posloužila jako námět obrazu J. L. Davida z roku 1818.
Dílo V češtině Přjběhowé Telemacha syna Ulyssowa. Djl prwnj – Praha: Jan Beránek,1796 Přjběhowé Telemacha syna Ulyssowa. Djl druhý – Praha: Jan Beránek, 1797 Přjběhowé Telemacha, syna Ulysowa – z gazyka francauzského přeloženj od Jozefa Liboslawa Zieglera. Praha: Česká nowinářská expedyce, 1814–1815 Příhody Télemachovy – přel. Jan Evangelista Hulakovský. Praha: I. L. Kober, 18.. Františka Fénelona Příhody Télemachovy – přeložil a pro četbu žákovskou upravil J. E. Hulakovský. Praha: I. L. Kober, 1888 O dívčí výchově – přeložil Karel Tippmann. Praha: František A. Urbánek, 1890 Příhody Aristonovy – in: 1000 nejkrásnějších novel… č. 67, úvod František Sekanina, přeložil Vlad. Rovinský, s. 62–74. Praha: J. R. Vilímek, 1914 Příhody Telemachovy – přeložil Jan Kubišta (1882–1953). Praha: J. Otto, 1931
Odkazy
Reference
Literatura BORRIELLO, Luigi ed. et al. Slovník křesťanských mystiků. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2012. 767 s. . [Stať „Fénelon" je na str. 292–294.] CIPRO, Miroslav. Fénelon a výchova: k 300. výročí vydání příběhů Telemachových. 1. vyd. Praha: M. Cipro, 1999. 19 s. . Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. 9. díl. V Praze: J. Otto, 1895. 1037 s. [Stať „Fénelon" je na str. 88–90; autor František Xaver Šalda.] Dostupné online. ŠIMEK, Otokar. Dějiny francouzské literatury v obrysech. Díl 3., Klasický věk. 2., dopl. vyd. Praha: Sfinx, Bohumil Janda, 1949. 362 s. cnb000656461. [Stať „Fénelon" je na str. 323–341.] TEREZIE, M. Fénelon, labuť cambraiská: obraz křesťanského vychovatele. V Brně: Tiskem a nákladem Papežské knihtiskárny benediktinů rajhradských, 1898. 99 s. cnb002116564. TUMPACH, Josef, ed. a PODLAHA, Antonín, ed. Český slovník bohovědný. Díl 4., F – Holbecke (sešity 83–130). Praha: Cyrillo-Methodějská knihtiskárna a nakladatelství V. Kotrba, 1926–1930. 1002 s. [Stať „Fénelon" je na str. 65–66.]
Externí odkazy
Fénelon online (francouzsky)
Kategorie:Narození 6. srpna Kategorie:Narození v roce 1651 Kategorie:Úmrtí 7. ledna Kategorie:Úmrtí v roce 1715 Kategorie:Křesťanští mystikové Kategorie:Arcibiskupové z Cambrai Kategorie:Členové Francouzské akademie Kategorie:Francouzští spisovatelé 17. století Kategorie:Muži Kategorie:Francouzští spisovatelé 18. století