LibreOffice je svobodný a otevřený kancelářský balík, projekt nadace The Document Foundation. Vznikl v roce 2010 jako alternativní větev programu OpenOffice.org. Balík LibreOffice se skládá z textového procesoru, tabulkového procesoru, grafického editoru, prezentačního nástroje, databáze a nástroje pro vytváření matematických vzorců. Je k dispozici ve 120 jazycích.
Jako výchozí formát souborů pro ukládání dokumentů pro všechny své aplikace LibreOffice používá otevřený standardizovaný formát dokumentů pro kancelářské aplikace OpenDocument. LibreOffice prostřednictvím řady importních a exportních filtrů také podporuje soubory ve formátech většiny ostatních hlavních kancelářských balíků, včetně balíku Office.
LibreOffice je k dispozici pro různé počítačové platformy, včetně Microsoft Windows, macOS a Linux (včetně prohlížeče LibreOffice pro Android), a také v podobě online kancelářského balíku LibreOffice Online. Jedná se o výchozí kancelářskou sadu v nejpopulárnějších distribucích Linuxu. Jedná se o nejaktivněji vyvíjený bezplatný a otevřený kancelářský balík s přibližně 50násobnou vývojovou aktivitou oproti Apache OpenOffice, dalším významným potomkem OpenOffice.org.
Projekt byl ohlášen a beta verze byla vydána 28. září 2010. V období od ledna 2011 (první stabilní verze) do října 2011 byl LibreOffice stažen přibližně 7,5 milionkrát. Projekt si od května 2011 do května 2015 stáhlo 120 milionů jedinečných adres, s výjimkou linuxových distribucí (v nich se software bere většinou ze samostatných repozitářů), z toho 55 milionů od května 2014 do května 2015.
Název Jméno projektu je složenina slov libre (svobodný ve španělštině a francouzštině) a office (kancelář ve francouzštině i angličtině).
Prvky Obsažené programy náhled| Snímek obrazovky LibreOffice Impress v Ubuntu Komponenta Poznámky 32pixelů Writer Textový procesor s podobnou funkčností a podporou souborů jako Microsoft Word nebo WordPerfect. Má rozsáhlé možnosti zpracování textu v režimu WYSIWYG, ale lze jej také použít jako základní textový editor. 32pixelů Calc Tabulkový procesor podobný Microsoft Excelu nebo Lotusu 1-2-3. Má několik jedinečných funkcí, včetně systému, který automaticky definuje řadu grafů na základě informací, které má uživatel k dispozici. 32pixelů Impress Prezentační program připomínající Microsoft PowerPoint. Prezentace lze mj. exportovat jako soubory ve formátu PDF, což umožňuje jejich prohlížení skoro na jakémkoli počítači. 32pixelů Draw Editor vektorové grafiky a nástroj pro tvorbu diagramů a kreslení podobný Microsoft Visio a CorelDRAW. Poskytuje spoje mezi tvary, které jsou k dispozici v řadě stylů čar, a usnadňuje vytváření výkresů, jako jsou vývojové diagramy. Zahrnuje také funkce podobné softwaru pro sazbu tištěného dokumentu jako je Scribus nebo Microsoft Publisher. Může také fungovat jako editor souborů PDF. 32pixelů Math Program určený pro vytváření a editaci matematických vzorců. Program používá variantu XML na vytváření vzorců, jak je definováno ve specifikaci OpenDocument. Vytvořené vzorce se dají, přímým vložením vzorců do dokumentu, začlenit do jiných programů v balíku LibreOffice, jako jsou například dokumenty vytvořené Writerem nebo Calcem. 32pixelů Base Program pro správu databází, podobný Microsoft Access. LibreOffice Base umožňuje vytváření a správu databází, jakož i přípravu formulářů a sestav, které koncovým uživatelům poskytují snadný přístup k datům. Stejně jako Access může být použit k vytváření malých vestavěných databází, které jsou uloženy se soubory dokumentů (pomocí úložného modulu Firebird založeného na Java řešení HSQLDB a C++ ), a pro náročnější úkoly může být také použit jako front-end pro různé databázové systémy, včetně databáze Access (JET [džet]), zdrojů dat ODBC/JDBC a MySQL, MariaDB, PostgreSQL nebo Microsoft Access. Probíhají práce na přechodu integrovaného paměťového modulu z HSQLDB na back-end Firebird SQL. Firebird byl do LibreOffice zařazen jako experimentální varianta od LibreOffice 4.2.
Operační systémy náhled| Snímek obrazovky programu Writer v LibreOffice verze 5.3 v operačním systému Ubuntu vpravo|náhled|178x178pixelů| Prohlížeč LibreOffice v Androidu
Vývojáři z The Document Foundation se zaměřují na LibreOffice pro Microsoft Windows (IA-32 a x86-64), Linux (IA-32, x86-64 a ARM) a macOS (x86-64).LibreOffice runs on the Raspberry Pi Komunitní portace pro FreeBSD, NetBSD, OpenBSD a Mac OS X 10.5 PowerPC dostávají podporu od přispěvatelů těchto projektů.Robert Nagy maintains the OpenBSD port of LibreOffice in collaboration with The Document Foundation. LibreOffice lze také nainstalovat na operační systém OpenIndiana pomocí nástroje SFE.
Historicky předchůdci LibreOffice, zpátky k StarOffice 3 běžely na Solarisu s procesory SPARC, které vytvořil Sun Microsystems (a později Oracle). Neoficiální porty LibreOffice, verze nyní zastaralé, podporovaly SPARC. Aktuální neoficiální porty LibreOffice 5.2.5 běží pouze na hardwaru kompatibilním s Intel, až po Solaris 11.
V roce 2011 vývojáři oznámili plány na přenos LibreOffice do systému Android i iOS. V lednu 2015 byla vydána beta verze prohlížeče dokumentů pro Android 4.0 nebo novější; v květnu 2015 byl vydán prohlížeč dokumentů LibreOffice pro Android se základními možnostmi úprav.
Aplikace LibreOffice Impress Remote pro různé mobilní operační systémy umožňuje vzdálené ovládání prezentací LibreOffice Impress.
LibreOffice online LibreOffice Online je online vydaný kancelářský balík LibreOffice. Umožňuje použití LibreOffice prostřednictvím webového prohlížeče pomocí prvku plátno z HTML5. Vývoj byl oznámen na první konferenci LibreOffice v říjnu 2011 a stále probíhá. Nadace The Document Foundation a společnosti IceWarp a Collabora oznámily spolupráci na jeho implementaci. Verze softwaru byla uvedena na konferenci v září 2015 a britský Crown Commercial Service oznámil zájem o používání softwaru. Dne 15. prosince 2015 zveřejnila společnost Collabora ve spolupráci s ownCloud technický náhled produktu LibreOffice Online označeného jako Collabora Online Development Edition (CODE). V červenci 2016 se Nextcloud a Collabora spojily, aby přinesly CODE uživatelům Nextcloud. Do října 2016 Collabora vydala devět aktualizací CODE. První vydání zdrojového kódu LibreOffice Online vyšlo s LibreOffice verze 5.3 v únoru 2017. V červnu 2019 společnost CIB software GmbH oficiálně oznámila své příspěvky pro LibreOffice Online a „LibreOffice Online poháněnou CIB“.
V říjnu 2020 Collabora Productivity oznámila přesunutí své práce na Collabora Online z infrastruktury The Document Foundation na GitHub.
Historie náhled|LibreOffice Impress 3.3.0 Dne 28. září 2010 skupina vývojářů opustila projekt OpenOffice.org, což byla otevřená verze dřívějšího balíku StarOffice, a založila skupinu The Document Foundation, která převzala vývoj kancelářského balíku pod dočasným názvem LibreOffice. The Document Foundation vznikla z obav, že Oracle Corporation zruší projekt OpenOffice.org, stejně jako se stalo s OpenSolaris.
Oracle bylo pozváno, aby se stalo členem The Document Foundation, a doufalo se, že značku OpenOffice.org projektu daruje. Oracle ovšem projekt zamítl a požadoval, aby členové představenstva OpenOffice.org, kteří se podíleli na LibreOffice, rezignovali. Na konci října 2010 opustilo OpenOffice.org 33 vývojářů a přidružili se k The Document Foundation. Tím vznikla definitivně další paralelní větev vývoje (fork) OpenOffice.org.
Projekt Go-oo byl zrušen ve prospěch LibreOffice. Jeho zvláštní funkce kancelářského balíku byly včleněny do LibreOffice. Očekává se, že zvláštní funkce z jiných odnoží OpenOffice.org budou také včleněny do LibreOffice.
Dne 20. ledna 2011 se Pardus stal první distribucí Linuxu, jež obsahuje LibreOffice jako výchozí kancelářský balík.pardus 2011 Beta Recenze – nejvíce vzrušující distro roku? Firmy Canonical, Novell a Red Hat oznámily, že LibreOffice zahrnou jako výchozí kancelářský balík do svých operačních systémů. LibreOffice se tak ve verzi 3.3 objevil na jaře 2011 v nových vydáních Ubuntu 11.04 a openSUSE 11.4.
Vydávání nových verzí Nové hlavní verze LibreOffice jsou vydávány jednou za půl roku, které jsou následovány 6 až 7 opravnými verzemi vycházejícími v přibližně měsíčních intervalech, souběžně tak vychází verze dvou řad. Protože se vydávání řídí předem daným časovým plánem, mohou první vydání obsahovat více chyb a pro nasazení vyžadující spolehlivost (jako firemní nasazení) jsou doporučována první či druhá opravná vydání.
Verze 3.3 a 3.4 První veřejně dostupná verze LibreOffice byla LibreOffice 3.3.0 beta 1, vydaná 28. září 2010. První stabilní verze, 3.3.0, vyšla 25. ledna 2011. Od června 2011 byly vydávány verze dvou řad, 3.3 a 3.4.
Verze 3.5 Verze 3.5.0, první v další řadě, byla vydána 14. února 2012. Mezi obecnými změnami jsou například nový způsob šifrování souborů AES, možnost vkládání multimédií jako odkaz, nový způsob míchání barev, import souborů Microsoft Visio, podpora pro Javu verze 7 nebo upravené nástrojové lišty a úchyty objektů.
Ve Writeru bylo přepracováno rozhraní pro úpravu záhlaví a zápatí a zobrazování zalomení stránky a byl vylepšen import formátů RTF a DOCX. V Calcu je novinkou víceřádkové vstupní pole, zvýšení maximálního počtu listů, vylepšené okno filtru, neomezený počet podmínek pro podmíněné formátování a nové funkce a vyhlazování odpovídající standardu ODF 1.2. V modulu Base přibyl ovladač pro PostgreSQL.
Bylo také odstraněno značné množství nepoužívaného kódu. Pro Windows je nově k dispozici standardní instalátor.
Verze 3.6 První verze další řady, 3.6.0, byla vydána 8. srpna 2012 a pokračovala v nastoleném trendu postupného vylepšování a oprav chyb. Od této verze je možný import kreseb z CorelDRAW, škálování obrázků je nově prováděno algoritmem Lanczos a při exportu do PDF lze vložit vodoznak. V uživatelském rozhraní byla zjednodušena pravítka a vzhled byl lépe přizpůsoben vzhledu systému.
Ve Writeru je možné nevkládat mezeru mezi odstavce stejného stylu, upraveno bylo formátování pomocí štětečku, ve stavovém řádku se zobrazuje počet slov a podporovány jsou objekty SmartArt. Calc přinesl přepracované podmíněné formátování včetně podpory pro barevné datové pruhy, vylepšený import a export formátu CSV (lze exportovat vzorce místo hodnot), přibyly volby do místní nabídky a některé dosud neimplementované funkce ODF. Do Impressu byla přidána možnost širokoúhlé prezentace a nové šablony.
Verze 4.0 Další verze, vydaná na začátku roku 2013, byla z důvodu změn API označena jako 4.0. Nově v ní byl zahrnut dialog pro komprimaci obrázků, vyhlazené zobrazování obrázků, přepracovaný správce šablon, možnost použití motivů Personas a zavedeny byly skryté styly. Odstraněna byla podpora starých formátů souboru pro StarOffice. Ve Writeru bylo možné přidávat komentáře také k částem textu, přibyl náhled stylů a možnost mít různý obsah záhlaví a zápatí na první stránce. Přidána byla také podpora pro tvorbu želví grafiky prostřednictvím programovacího jazyka LibreLogo. V Calcu bylo nově možné nastavit, zda se budou při otevírání souboru přepočítávat vzorce, byly doplněny další vlastnosti podmíněného formátování a přidáno několik funkcí. Přidán byl importní filtr pro soubory z programu Microsoft Publisher a doplněna byla podpora dalších verzí souborů z Microsoft Visio.
Verze 4.1