Aleš Podhorský, vlastním jménem Antonín Pasáček (19. dubna 1900 HolešovMatriční záznam o narození a křtu – 19. srpna 1964 Praha), byl český divadelní režisér, herec, pedagog a odborný publicista.
Život Po studiu na gymnáziu se v roce 1923 připojil k divadelní společnosti O. Alferiho jako herec a režisér, od roku 1924 do roku 1926 pak působil u divadelní společnosti J. Burdy, přičemž s ní od roku 1925 vystupoval v Kladně. V herecké tvorbě se školil soukromě od roku 1924 u herce a režiséra ND Jaroslava Hurta (1877–1959).Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 377.
V letech 1926 až 1928 byl v angažmá ve Východočeském divadle v Pardubicích, kde vykonával i funkci šéfa činohry. Následně (1928) přešel jako režisér (činný též herecky) do Zemského divadla v Brně, v letech 1935 až 1936 byl paralelně šéfem činohry, 1936–1937 jejím šéfrežisérem.
Začátkem roku 1937 odešel do Prahy, do činohry Národního divadla. Zde byl angažován až do července 1951,Český biografický slovník XX. století II, s. 593. režii se však věnoval jen do roku 1949. Na scénách ND inscenoval téměř 60 her. Rovněž zde vytvořil přes 40 menších hereckých rolí, především v hrách, které sám režíroval.
Současně ve válečných letech 1941 až 1944 pohostinsky pracoval jako vrchní režisér Lidového divadla Uranie v Praze.Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů, s. 505. Ještě v době, kdy byl členem ND, byl jmenován v lednu 1949 ředitelem Státního divadla v Brně (1949–1950),Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů, s. 348. v tomto období zároveň vykonával funkce uměleckého šéfa a režiséra činohry. Od srpna 1950 působil jako režisér v Divadle československé armády, v sezóně 1950–1951 i jako umělecký šéf.Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů, s. 115–116. Po odchodu z ND zůstal i nadále v Divadle československé armády, a to až do července 1953. Následně se vrátil do Brna na místo uměleckého šéfa a režiséra činohry Státního divadla. V roce 1958 z Brna odešel zpět do Prahy, do Divadla S. K. Neumanna, kde působil až do své smrti.
Zabýval se i pedagogickou činností, za okupace učil na pražské konzervatoři, po osvobození na Divadelní fakultě AMU a Janáčkově Akademii múzických umění v Brně.
Citát
Ocenění 1939 Národní cena 1954 titul zasloužilý umělec
Vybrané divadelní režie 1936 William Shakespeare: Hamlet, Zemské divadlo Brno 1936 J. K. Tyl: Kutnohorští havíři aneb Krvavý soud, Stavovské divadlo 1937 Frank Tetauer: Svět, který stvoříš, Stavovské divadlo 1937 F. A. Šubert: Jan Výrava, Národní divadlo 1938 Jaroslav Kvapil: Oblaka, Stavovské divadlo 1938 Vilém Werner: Noví lidé, Stavovské divadlo 1938 Ladislav Stroupežnický: Naši furianti, Stavovské divadlo 1939 F. X. Svoboda: Čekanky, Stavovské divadlo 1939 Antonín Dvořák: Čert a Káča (opera), Národní divadlo 1940 Oscar Wilde: Ideální manžel, Prozatímní divadlo 1940 Antonín Dvořák: Jakobín (opera), Národní divadlo 1940 William Shakespeare: Mnoho povyku pro nic, Prozatímní divadlo 1941 Frank Tetauer: Zpovědník, Prozatímní divadlo 1941 Zdeněk Štěpánek: Nezbedný bakalář, Prozatímní divadlo 1942 Manfred Hausmann: Lilofee, Prozatímní divadlo 1943 bratří Mrštíkové: Maryša, Národní divadlo 1943 A. J. Urban: Stvoření lásky, Prozatímní divadlo 1943 Ladislav Stroupežnický: Naši furianti, Národní divadlo 1945 Jan Drda: Hrátky s čertem, Stavovské divadlo 1946 N. F. Pogodin: Kremelský orloj, Stavovské divadlo 1946 Maxim Gorkij: Jegor Bulyčev, Stavovské divadlo 1947 A. V. Suchovo-Kobylin: Svatba Krečinského, Stavovské divadlo 1948 A. N. Ostrovskij, Les, Národní divadlo 1948 I. S. Turgeněv: Měsíc na vsi, Stavovské divadlo 1950 Molière: Bařtipán, Státní divadlo Brno 1951 I. Ťing, Dž Cho Ťing: Dívka s bílými vlasy, Divadlo československé armády 1953 J. P. Čepurin: Stalingradci, Divadlo československé armády 1955 William Shakespeare: Zkrocení zlé ženy, Státní divadlo Brno 1956 William Shakespeare: Othello, Státní divadlo Brno
Vybrané divadelní role 1932 J. W. Goethe: Faust, Mefisto, Státní divadlo Brno, režie R. Walter 1937 F. A. Šubert: Jan Výrava, Maršálek, Rychtář Matouš, Národní divadlo, režie Aleš Podhorský 1937 Frank Tetauer: Svět, který stvoříš, Václav Linhart, Stavovské divadlo, režie Aleš Podhorský 1938 Ladislav Stroupežnický: Naši furianti, Pavel Kožený, Karel Kudrlička, Stavovské divadlo, režie Aleš Podhorský 1938 Vilém Werner: Noví lidé, Vojta Závora, Stavovské divadlo, režie Aleš Podhorský 1939 A. N. Ostrovskij: Les, Karp, Stavovské divadlo, režie Jiří Frejka 1939 Jiří Mahen: Janošík, Gajdoščík, Prozatímní divadlo, režie Jan Bor 1941 Zdeněk Štěpánek: Nezbedný bakalář, Pan Václav Běšina z Běšin, Prozatímní divadlo, režie Aleš Podhorský 1942 Manfred Hausmann: Lilofee, Kulle, Prozatímní divadlo, režie Aleš Podhorský 1943 Ladislav Stroupežnický: Naši furianti, Matěj Šumbal, Národní divadlo, režie Aleš Podhorský 1943 bratří Mrštníkové: Maryša, Strouhal, Národní divadlo, režie Aleš Podhorský 1945 Jan Drda: Hrátky s čertem, Belzebub, Omnimor, Stavovské divadlo, režie Aleš Podhorský 1946 N. F. Pogodin: Kremelský orloj, Hodinář, Duchovní, Starší dělník, Stavovské divadlo, režie Aleš Podhorský 1947 A. V. Suchovo-Kobylin: Svatba Krečinského, Fedor, Stavovské divadlo, režie Aleš Podhorský 1948 N. V. Gogol: Revisor, Abdulin, Národní divadlo, režie Jindřich Honzl 1948 A. N. Ostrovskij, Les, Evžen Apollonovič Milonov, Národní divadlo, režie Aleš Podhorský
Filmografie
Filmové role 1953 Kavárna na hlavní třídě (policejní úředník) 1953 Komedianti (četník) 1947 Jan Roháč z Dubé (Menhart)
Filmové režie 1959 Ze života hmyzu (TV divadelní představení) 1934 Hříchy mládí
Odkazy
Reference
Literatura Josef Balvín: Martin Růžek, Orbis, Praha, 1964, str. 33, 47, 50, 103–105 Svatopluk Beneš: Být hercem, Melantrich, Praha, 1992, str. 20, 27 B. Bezouška, V. Pivcová, J. Švehla: Thespidova kára Jana Pivce, Odeon, Praha, 1985, str. 89, 93–4, 98, 113, 120–1, 124–5, 127, 129, 137, 140–1, 143, 159, 178, 251–3, 277, 331 Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 131, 136, 188-9 František Černý: Hraje František Smolík, Melantrich, Praha, 1983, str. 212–3, 220, 249, 251, 286, 288, 312 František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, 1978, str. 221, 229 František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 208, 253–4, 359, 361–2, 367, 393, 411, 414 Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 47, 82–3, 99, 114, 159, 161, 187, 229, 231, 253–4, 256, 291–2, 317, 350, 356, 372, 411, 465, 480, Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. . S. 9, 30, 94, 115–116, 130, 135, 282, 324–325, 348, 350–351, 468, 505, 527. Vlasta Fabianová: Jsem to já?, Odeon, Praha, 1993, str. 73, 76, 97–8, 100–2, 137, 212, Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky. II. díl : L–Ř. 2. vyd. Praha : Libri, 2010. 656 s. . S. 448. Eva Högerová, Ljuba Klosová, Vladimír Justl: Faustovské srdce Karla Högera, Mladá fronta, Praha, 1994, str. 47–8, 67, 81, 89, Eduard Kohout: DIVADLO aneb SNÁŘ, Odeon, Praha, 1975, str. 114, 161, 173, 177 Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 122, 174, 178, 181, 257, 277, 351, 357, 360, 378, 382, 385, 466–9, 498–9, 502, 512, 515–6, 525, 588, 597, 620, 625, 628–9, 650, 652, 658–660, 664, 666 Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 377–8 František Kovářík: Kudy všudy za divadlem, Odeon, Praha, 1982, str. 261, 279, 290 Stanislav Motl: Prokletí Lídy Baarové, Rybka Publishers, Praha, 2002, str. 122–3, Ladislav Pešek: Tvář bez masky, Odeon, Praha, 1977, str. 13, 230, 239, 264 Jaroslav Průcha: Má cesta k divadlu, vyd. Divadelní ústav, Praha, 1975, str. 154, 158, 166, 168, 190, 195, 200, 201, 204, 259 Postavy brněnského jeviště : umělci Národního, Zemského a Státního divadla v Brně. Díl I, 1884–1984 / uspoř. a red. Eugenie Dufková, Bořivoj Srba. Brno : Státní divadlo, 1984. 840 s. S. 65–67. Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 83, 180–1, 193,
Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 7, Marie Valtrová – Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle?, Primus, Praha, 1993, str. 51, 189, Jiří Žák a kol.: Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský příběh, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 158,
Externí odkazy
Aleš Podhorský v souborném katalogu Akademie věd ČR
Kategorie:Čeští režiséři Kategorie:Čeští divadelní režiséři Kategorie:Čeští filmoví režiséři Kategorie:Režiséři Národního divadla Kategorie:Režiséři Národního divadla Brno Kategorie:Režiséři Divadla na Vinohradech Kategorie:Čeští herci Kategorie:Čeští divadelní herci Kategorie:Čeští filmoví herci Kategorie:Herci Národního divadla Kategorie:Herci Národního divadla Brno Kategorie:Čeští divadelní ředitelé Kategorie:Ředitelé Národního divadla Brno Kategorie:Čeští divadelní pedagogové Kategorie:Pedagogové na Akademii múzických umění v Praze Kategorie:Pedagogové na Janáčkově akademii múzických umění Kategorie:Pedagogové na Pražské konzervatoři Kategorie:Čeští publicisté Kategorie:Českoslovenští zasloužilí umělci Kategorie:Lidé z Brna Kategorie:Osobnosti z Holešova Kategorie:Lidé z Prahy Kategorie:Narození v Holešově Kategorie:Narození 19. dubna Kategorie:Narození v roce 1900 Kategorie:Úmrtí 19. srpna Kategorie:Úmrtí v roce 1964 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení na Vyšehradě Kategorie:Muži Kategorie:Umělečtí šéfové Divadla na Vinohradech