Domácí zabijačka je česká komická divadelní hra z roku 1968. Jejím autorem je Jiří Šebánek, který ji napsal pro Divadlo Járy Cimrmana, jehož byl spoluzakladatelem; jako spoluautor je uváděn rovněž fiktivní český vynálezce, filozof a dramatik Jára Cimrman. Divadlo tuto hororovou komedii hrálo pouze krátce v letech 1968–1969. Po Šebánkově odchodu ze souboru byla stažena z repertoáru a vyřazena z cimrmanovského kánonu.
Historie Divadelní zabijačka je historicky třetí hrou Divadla Járy Cimrmana (DJC) z jeho premiérové sezóny 1967/1968. Po Zdeňku Svěrákovi (Akt) a Ladislavu Smoljakovi (Vyšetřování ztráty třídní knihy) dokončil pro soubor svůj kus i další ze zakladatelů divadla, Jiří Šebánek.Maleček, s. 24–31. Podle původního záměru měla Domácí zabijačka tvořit druhou polovinu prvního představení DJC tvořeného dvěma jednoaktovými hrami. Zatímco Svěrák dokončil Akt již v závěru roku 1966 a od počátku roku následujícího jej amatérský soubor zkoušel, avšak Šebánek měl s psaním své hry problémy. Pro předváděcí představení, konané v červnu 1967, proto Svěrák se Smoljakem a Šebánkem přistoupili k nouzovému řešení – k Aktu, který byl přesunut do druhé poloviny, vymysleli a napsali první část představení v podobě seminářového pásma referátů se základními údaji o životě a díle fiktivního českého vynálezce a dramatika Járy Cimrmana, jehož dílo rekonstruují a předvádějí. Bezděčně tak vytvořili typickou strukturu představení, kterou dodržovaly i další hry DJC, byť některé v upravené podobě.Maleček, s. 14. Šebánek nakonec svou hru dopsal až koncem roku 1967.
Podobně jako předchozí dvě hry, ani hororová Domácí zabijačka nebyla ještě psána v pozdějším „cimrmanovském“ duchu, všechny tři jsou výrazně autorské s vlastním stylem. Od tvorby Svěráka a Smoljaka se navíc odlišovala velmi morbidním humorem, včetně úmrtí postav. V rámci cimrmanovské fikce měla být jednoaktová Domácí zabijačka napsána na motivy Cimrmanova „toiletního hororu“ Nebyl tady Babinský? – restaurovaná Jiřím Šebánkem z dochovaných fragmentů, doplněná, aktualizovaná a dobově přizpůsobená (např. postavu loupežníka Václava Babinského nahradila figura uprchlého nacisty Martina Bormanna, jenž byl v době uvádění hry ještě reálně považován za nezvěstného.).
Hru v režii Heleny Philippové Divadlo Járy Cimrmana odehrálo poprvé veřejně na své domácí scéně v Malostranské besedě v Praze ve zkušebních předpremiérách 31. ledna a 1. února 1968; premiéry, které se účastnili i novináři a pozvaní hosté, se dočkala tamtéž o týden později, 7. února 1968. Domácí zabijačka měla oproti předchozím dvěma hrám DJC výrazně vyšší počet jednajících postav (celkem osm), takže soubor, tvořený kromě Svěráka, Smoljaka a Šebánka ještě Miloněm Čepelkou (ten zde ztvárnil svoji první hereckou roli, navíc ženskou – v předchozích dvou hrách pouze uváděl semináře), Oldřichem Ungerem a Karlem Velebným, musel získat nové posily. Těmi se stali Petr Brukner, Vít Mach, Josef Podaný, Jiří Stivín, Ivan Štědrý a Jaroslav Vozáb.
Během roku 1968 se stupňovaly osobní i umělecké neshody mezi Jiřím Šebánkem a Helenou Philippovou na jedné straně a Ladislavem Smoljakem na straně druhé. Zdeněk Svěrák se nakonec přiklonil na Smoljakovu stranu a Šebánek s Philippovou po dalších sporech na podzim toho roku oznámili odchod z divadla, naplánovaný na konec sezóny 1968/1969. Dalším důsledkem sporů byla úprava obsazení: Smoljak a Šebánek přestali navzájem vystupovat ve hrách toho druhého, tedy Smoljak přestal hrát v Domácí zabijačce. Patrně naposledy odehrál soubor tuto hru 12. června 1969. Protože DJC hrálo v 60. letech pravidelně pouze dvakrát týdně (ve středu a ve čtvrtek), neměla žádná z her v jeho repertoáru v té době příliš repríz; celkem bylo odehráno 34 představení Domácí zabijačky.
Po Šebánkově odchodu z DJC byla hra na autorovo přání stažena z repertoáru. Vyřazena byla i z pozdějšího kanonického seznamu „Cimrmanových her“, takže do jejich pořadí není zpravidla počítána (byla by třetí). Většina přednášek z úvodního semináře však byla následně použita v jiných představeních divadla (Hospoda Na mýtince, Vyšetřování ztráty třídní knihy, Vražda v salonním coupé). Satirická scénka „Hladovka“, která také byla součástí semináře, byla znovu uvedena v roce 1996 na slavnostním představení k oslavám 30. výročí trvání Divadla Járy Cimrmana (vystoupili v ní Bořivoj Penc a Marek Šimon).
Obsah Představení bylo rozděleno do dvou částí, jak je v Divadle Járy Cimrmana obvyklé. První, seminářová část obsahovala přednášky o Járovi Cimrmanovi, životě, jeho objevech a vynálezech, druhá část byla tvořena samotnou jednoaktovou hrou.
Seminář obsahoval přednášky na téma styků Járy Cimrmana s Franzem Kafkou (u příležitosti odcizení zavazadla na nádraží; Karel Velebný) a Cimrmanova působení v oblasti loutkářství (na březích řeky Paraná; Zdeněk Svěrák), filozofie (teorie poznání; Ladislav Smoljak), kinematografie (ve vídeňském „Prátru kultury a oddechu“), hudby a brannosti. Součástí semináře byla i satirická scénka „Hladovka“.
Hra Scénu tvoří interiér kuchyně III. kategorie, odkud vedou jedny dveře na WC a druhé na chodbu. U stolu sedí nymfomanka Libuš, žárlivým manželem Hynkem přivázaná za nohu, a přišívá k pohřebnímu věnci stuhy s nápisem „Sbohem pane Zvěřino“. V celém nájemním domě se ví, že se kolem potlouká válečný zločinec Bormann, a každý by chtěl shrábnout vysokou odměnu za jeho dopadení, ať už živého, nebo mrtvého. Bormann se opravdu objeví, potřebuje nutně na WC, v čemž mu brání zejména Libušin syn Kryštof, který má velmi citlivé trávení a záchod neustále blokuje. Obyvatelé domu na Bormanna mezitím líčí různé pasti, např. domovní důvěrník Servít rozdá do všech partají jed, a nakonec se takto všichni omylem pozabíjejí navzájem. Do samého konce přežije pouze stářím umírající soused Zvěřina, který se leže na žehlicím prkně naposled vztyčí a věncem s nápisem „Na shledanou, pacholci!“ vítězně zamává publiku.
Obsazení +RoleHerciÚvodní seminářHraobsazení se nedochovaloLibušMiloň ČepelkaServítLadislav Smoljak / Josef PodanýHynekZdeněk SvěrákKryštofMilan Papírník / Petr Brukner / Vít MachZvěřinaKarel Velebný / Jiří ŠebánekBormannOldřich UngerfarářPetr Čada / Ivan ŠtědrýZvěřinováJiří Stivín / Jaroslav Vozáb V Domácí zabijačce, která měla na cimrmanovské poměry mimořádně velký počet postav, dostaly své první role některé budoucí stálice hereckého souboru – Miloň Čepelka (ačkoliv patřil mezi zakladatele souboru, v prvních dvou hrách zpočátku vystupoval pouze jako „tajemník“ – tj. moderátor semináře) a herečtí nováčci Petr Brukner a Jaroslav Vozáb. Tento počet herců (osm) vyrovnala v dějinách DJC až poslední hra České nebe (2008); v předešlé Africe (2002) vystupuje 7 herců a 1 kulisák.
Vydání Hra byla v roce 1969 vyřazena z cimrmanovského kánonu. Není tak vydávána v rámci tištěné edice her Divadla Járy Cimrmana a nebyla zařazena ani do souborného vydání všech her DJC Hry a semináře. Rovněž ani zřejmě neexistuje žádný zvukový či audiovizuální záznam představení DJC.
V roce 2013 vydal Ateliér Avart text hry, včetně semináře, jako bibliofilii v rámci edice Napjatý náhrdelník v počtu 90 číslovaných výtisků.
Odkazy Poznámky
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Hry Divadla Járy Cimrmana Kategorie:Divadelní hry z roku 1968