Dobrič (, ) je město na severovýchodě Bulharska; jde o deváté největší město v zemi a o ekonomické a kulturní centrum oblasti Dobrudža. Leží 30 km od Černého moře a jeho letovisek, asi 50 km severně od Varny, 480 km od Sofie a 320 km od Staré Zagory. Město je správním střediskem Dobričské oblasti a také obštiny Dobrič-selska, jejíž součástí není, protože je administrativně totožné s obštinou Dobrič. Žije zde obyvatel.
Historie První thrácké osídlení se datuje asi do 4.–3. století př. n. l., pocházejí z něj ojedinělé archeologické nálezy pohanských hrobů. V centru města byla objevena nekropole s pohanskými hroby z počátku první bulharské říše. K zániku zdejšího osídlení došlo patrně v první třetině 11. století v důsledku ničivých vpádů Pečeněhů, které vylidnily vnitrozemí Dobrudži.
Nepřetržité osídlení je zdokumentováno od konce 16. století v osmanském berním rejstříku, kde je zmíněna malá vesnice se 14 domácnostmi. O pouhé čtvrt století později byla obec již v dokumentech uváděna jako město při obchodní stezce k Černému moři. V letech 1646–1650 město navštívil Evlija Čelebi a zaznamenal zde přes 1 000 domů, asi 100 obchodů, 3 hostince, 3 lázně, 12 mešit a 12 škol. Obyvatelstvo i jeho správu tvořili většinou osmanští Turci, existenci regionálního centra dokládá i fakt, že se zde narodil turecký sultán Ahmed III. Prosperita trvala do počátku 19. století, kdy tu žilo asi 12 tisíc obyvatel. Město bylo známo řemesly a obchodem s vlnou, lnem, kůžemi, ovčím sýrem a dalšími zemědělskými produkty z okolí.
První bulharští osadníci se sem stěhovali z východních částí Bulharska po rusko-tureckých válkách (1810, 1828, 1845). Po krymské válce sem přesídlila velká skupina Bulharů z oblasti Kotle (). Postupně vytvořili náboženskou a kulturní společnost. V roce 1843 postavili první bulharský pravoslavný chrám sv. Jiří (/Sveti Georgi), a v roce 1844 založili bulharskou školu. Během rusko-tureckých válek v letech 1806–1812 a 1828–1829 obsadila Dobrič ruská armáda, ale po Bukurešťském míru se vrátila turecká správa, která skončila 27. ledna 1878. Po obnovení bulharského státu byla oblast Dobrudže rozdělena: sever připadl Rumunsku, jih Bulharsku. V roce 1882 byl název města změněn z tureckého na bulharský Dobrič podle jména panovníka Dobrudže, despoty Dobrotici. Po skončení druhé balkánské války v roce 1913 připadly Dobrič a jižní Dobrudža Rumunsku. Na základě dohody z Craiovy bylo město navráceno Bulharsku spolu s celou Jižní Dobrudžou. Politické nepokoje v prvních desetiletích 20. století a tři po sobě jdoucí bulharské války město poznamenaly. Kromě kostela a zcela přestavěné synagogy nemá stavební památky.
Historické názvy města Chadžoglu Pazarčik (Хаджиоглу Пазарджик / Hacıoğlu Pazarcık) – do roku 1882 Добрич (Dobrič) – 1882–1913, 1916–1919 a 1940–1949, od 1990 Bazargic – (Bazardžik) – 1913–1916 a 1919–1940 Толбухин (Tolbuchin) – 1949–1990 (podle maršála Sovětského svazu Fjodora Ivanoviče Tolbuchina)
Ekonomika Město je převážně průmyslové se strojírenskou a textilní produkcí. Oproti prosperujícím přímořským letoviskům je zdejší cestovní ruch pouze tranzitní.
Náboženství Ve městě jsou činné tři kostely bulharské pravoslavné církve, jeden kostel arménské církve a jedna mešita.
Kultura a turistické cíle Literární památník a rodný dům Jordana Jovkova, galerie umění, etnografické muzeum, Koncertní síň, adaptovaná z bývalé synagogy (postavené v roce 1887). Dva národně obrozenecké pomníky (bulharského chána Asparucha a etnické skupiny Gagauzů. Ocelová věž vysílače s vyhlídkovou restaurací, 147 metrů vysoká, postavena v roce 2000.
Sport Fotbalový klub FC Dobrudža Dobrič byl založen roku 1919, hraje ve 2. bulharské lize a provozuje stadion o kapacitě 12 500 sedadel. Mezinárodní tenisová asociace ATP zde každoročně pořádá tenisový turnaj mužů.
Osobnosti 150px|vlevo|náhled|Sultán Ahmed III. Ahmed III. (1673-1736) – turecký sultán, narodil se zde Jordan Jovkov (1880-1937) – bulharský spisovatel, žil zde Dora Gabe (rozená Isidora Petrova Peysach) (1888-1983) – bulharká spisovatelka a politička židovského ruského původu Kadriye Nurmambet (1933-2023) – krymskotatarská folková zpěvačka zvaná Slavík Dobrudži, zdejší rodačka Emel Emin (* 1938) – krymský Tatar, básník, spisovatel a turkolog Ivan Barnev (* 1973) – bulharský herec, narodil se zde Miroslav Kostadinov (* 1976) – bulharský zpěvák, narodil se zde Preslava (* 1984) – bulharská pop-folková zpěvačka, narodila se zde
Obyvatelstvo Níže uvedená tabulka ukazuje vývoj populace města od třicátých let (1934–2021): Dobrič Rok 1887 1900 1910 1934 1946 1956 1965 1975 1985 1992 2001 2011 2021 Populace 10 717 13 436 17 146 30 381 32 671 43 951 56 626 88 233 109 142 104 494 100 000 91 030 79 269 K 15. prosinci 2024 ve městě žilo 86 879 obyvatel a bylo zde trvale hlášeno 99 179 obyvatel. Podle sčítání 7. září 2021 bylo národnostní složení následující:Deklarovat národnost nebylo při sčítání povinné.
Partnerská města
Galerie
Odkazy
Poznámky
Reference
Externí odkazy
Oficiální web města
Dobrič na YouTube
Kategorie:Města v Bulharsku Kategorie:Dobričská oblast