náhled|Kaštel Horná Lehota v okrese Dolný Kubín. náhled|Kaštel v Diviakach Kaštel (též kaštěl) je počeštěná podoba slovenského termínu kaštiel, který označuje specifický typ venkovského šlechtického sídla na Slovensku.
Pro slovenské kaštiele by čeština mohla použít označení zámek, ale nejde přímo o synonyma. Kaštely charakterizuje specifická stavební dispozice, kterou zachovávají i stavby z doby barokní a pozdější. Slovenský výraz není významově shodný s českým výrazem zámek. V odborné literatuře je považován za významově přesně neohraničené synonymum pro hrad na Slovensku. (Obecně to však neplatí, např.renesančně-barokní Haličský zámok má dispozice kaštelu, naproti tomu secesní Kunerad bývá označován jako zámok i kaštiel.)
Kromě kaštelů jsou na Slovensku ještě skromnější šlechtická sídla, zpravidla venkovská, nazývaná kurie.
Charakteristika Název se vyvinul z latinského slova , jež původně označovalo drobnou římskou pevnost a v různě pozměněné podobě (kastel, kaštel, , ) se přeneslo na středověká i novověká sídla, která se mohla lišit velikostí nebo přítomností či nepřítomností opevnění. I slovenské kaštely jsou sídla opevněná i neopevněná.
Kaštely vznikaly od období renesance, kdy nahradily gotické hrady. Měly především reprezentační a obytnou funkci, zpočátku ale také plnily funkce obranné. Stavěly se převážně v rovinatém terénu. Základním dispozičním tvarem byl čtverec či obdélník s vnitřním nádvořím a nárožními věžemi, které mohly být okrouhlé nebo čtyřhranné. Od 17. století ztratily stavby pevnostní charakter, ale i v době baroka si kaštely zachovaly obdobný půdorys. Svou dispozicí odpovídají hradům kastelového typu, které se stavěly v jiných částech Evropy v době gotické, ale kaštely nemají pevnostní ráz. Některé formální znaky zůstaly zachovány i v pozdější době, např. mohutné věže a brány, nárožní bašty a arkýře, ozdobné atiky a střílny. Barokní a klasicistní kaštely jsou obvykle obklopeny parkem. Klasicistní kaštely mívají uprostřed hlavního průčelí sloupový portikus s tympanonem, po boku hlavní budovy nižší hospodářská křídla, zahradní průčelí navazuje výhledem na park.
Příklady Některé kaštely vznikly renesanční přestavbou na základech z doby gotické. K nejstarším patřil goticko-renesanční kaštel Parížovce, který byl při výstavbě přehrady Liptovská Mara před zatopení zdokumentován a zčásti rozebrán a jehož kopie dnes stojí v areálu skanzenu Muzeum liptovské dědiny v Pribylině. Gotický základ má také kaštel v Humenném.
Renesanční zámečky se vyskytují v různých architektonických typech, čtyřkřídlé či trojkřídlé s arkádovým nádvořím, i nepravidelného tvaru. Dochovanými stavbami tohoto typu jsou například Kaštel ve Strážkach, Diviaky, pozdně renesanční kaštel s rozlehlým opevněním s nárožními bastiony v obci Divín, později barokně a klasicistně upravený reprezentativní lovecký kaštel v Betliaru či vodní kaštel v Bytči, kde v roce 1611 probíhal proces s Alžbětou Báthoryovou. V barokním slohu byl postaven např. kaštel v Topoľčiankách, příkladem barokně-klasicistní stavby je kaštel Svätý Anton (zvaný též Antol).
Reference
Související články Seznam kaštelů na Slovensku
Kategorie:Stavby