«Мой дядя самых честных правил, Когда не в шутку занемог, Он уважать себя заставил И лучше выдумать не мог; Его пример другим наука; Но, Боже мой, какая скука С больным сидеть и день и ночь, Не отходя ни шагу прочь! Какое низкое коварство Полуживого забавлять, Ему подушки поправлять, Печально подносить лекарство, Вздыхать и думать про себя: Когда же чёрт возьмет тебя!» (Aleksander Puszkin, Евгений Онегин)
Sylabotonizm panuje w wersyfikacji nowoczeskiej (od końca XVIII wieku). Metrum typowym dla czeskiej prozodii jest trochej, ale czeskich poetów najbardziej pociąga jamb. Oto ośmiostopowy trochej Jana Nerudy.
Na návsi je převeselo! Polka sedí v zlatých saních, před nimi dva vraní koně, plno pestrých pentlí na nich, nad nimi jak v mladém jaře tisíc písní vzduchem jásá, kolem nich se tísní, víří, skáče, plesá veská chasa. (Jan Neruda, Ballada o polce)
Bibliografia
Kategoria:Metryka i wersyfikacja